Objevitelem krevních skupin byl vídeňský lékař Karl Lendsteimer (1868-1943), který se zabýval jevem aglutinace.
V roce 1900 si všiml, že se červené krvinky shlukuji (aglutinuji) vlivem cizího krevního séra či plazmy. Následně provedl sérii pokusů, aby to potvrdil. Pracoval se skupinou vzorků 6 zdravých lidí, včetně sebe.
Vzorky krve odebral, odstředil a následně zkoumal vzájemné reakce všech vzorků erytrocytů a sér.
Tímto způsobem pak identifikoval 3 krevní skupiny, které označil jako A,B,0. Označení krevní skupiny souvisí s přítomností antigenu na povrchu červených krvinek (erytrocytů). Erytrocyty skupiny A nesou antigen A, erytrocyty skupiny B nesou antigen B a erytrocyty skupiny 0 nemají ma svém povrchu žádný antigen.
Karl Landsteiner dále v rámci svého pokusu poznal, že krevní sérum obsahuje aglutininy neboli přirozené protilátky . A tyto protilátky právě způsobuji aglutinaci – avšak pouze u cizích erytrocytů nikoli u vlastních. Tento jev nazýváme Landsteinerovým pravidlem a znamená, že sérum skupiny A obsahuje protilátky proti antigenu B, tedy anti -B, sérum slupiny B obsahuje protilátky proti antigenu A, tedy anti-A. A krevní skupina 0 obsahuje obě protilátky anti-A i anti-B.
Tento objev publikoval Lansteiner 14.11.1901 v časopise Wiener Klinische Wochenschrift – Vídeňský klinický týdeník.
Až později objevili Landsteiberovi spolupracovníci Decastello a Sturli, čtvrtou skupinu, skupinu AB. Erytrocyty této krevní skupiny nesou na svém povrchu oba antigeny A i B, v séru tedy nemají žádné protilátky.
Nezávisle na nich pracoval na objevu krevních skupin i český psychiatr Jan Jánský, který sám popsal 4 krevní skupiny v roce 1907.
Objev krevních skupin byl významný pro bezpečnost krevních transfuzi. Celkově byl ovšem tento objev doceněn až s odstupem času. Do praxe se určování krevních skupin zavedlo až během 20 let minulého století.
Karl Lansteiner obdržel za svůj objev Nobelovou cenu v roce 1930 a úplného docenění objevu krevních skupin se dostalo svoláním 1 mezinárodního kongresu o krevní transfuzi roku 1935 v Římě.
Časem vyšlo najevo, že AB0 systém je jeden z desítek skupinových systému krve, které ovšem nejsou tak závadní pro krevní transfuze. Výjimku tvoří antigen D, který je součásti skupinového systému nazvaného Rh. Rzh systém tvoří šest antigenů – C,c, D,d,E,e. Tento systém je důležitý v neonatologii, při prevenci hemolytického onemocnění novorozence a při krevních transfuzích.
Stanovení krevních skupin má velký význam i v kriminalistice a pří určování otcovství.
Metody určování krevních skupin a Rh antigenu se s vylepšením postupů a pomůcek také modernizovaly. Od zkumavkové metody se přešlo ke stanovení na pevné fázi, tzv. gelová aglutinace – určení krevních skupin pomocí gelových karet až k využití plně automatických analyzátoru na odděleních imunohematologie.
V laboratoři Next Lab používáme poloautomatický systém na pevné fázi s vyhodnocení DG Reader NET od firmy Grifols.
NEXTLAB provides fast and accurate laboratory diagnostics on biological material for private GPs, outpatient specialists, hospitals, patients without a health insurance policy, and those who request laboratory services beyond standard testing.
NEXTLAB builds upon 20 years of experience with its own labs and sample collection centres, offering a wide range of lab tests based on the latest diagnostic methods, devices and technologies. Tests that are not carried out in our labs are forwarded to partner labs in compliance with a strict pre-analytical procedure. NEXTLAB labs meet the criteria of Audit II NASKL and ČIA. NEXTLAB has contracts with all major health insurance companies and is flexible enough to provide additional services related to lab diagnostics.
