Průkaz přítomnosti protilátek proti gliadinu
a tkáňové transglutamináze (tTG) v séru
- Tato vyšetření jsou indikovaná
při podezření na céliakii (céliakální sprue, glutenová
enteropatie).
- Céliakální sprue je celoživotní geneticky
podmíněné autoimunitní onemocnění
způsobené nesnášenlivostí pšeničnému gliadinu (lepku), resp. dalším zásobním proteinům
(prolaminům) příbuzných obilovin, ječmene, žita a ovsa. U lidí s touto nesnášenlivostí
dochází působením lepku ke změně povrchu sliznice tenkého střeva, mizí zde
mikroklky a klky. V důsledku toho se povrch tenkého střeva snižuje,
tím se zmenšuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin.
- Současná prevalence céliakální sprue v našich
podmínkách činí 1 : 200 až 1 : 250 a střevní symptomatologie je přítomna
jen u 10-20 % nemocných.
- Céliakie dospělých může být
diagnostikována v kterémkoli věku, nejčastěji však ve čtvrté a páté
dekádě, jak u mužů, tak i u žen.
- Typickými příznaky jsou průjem, plynatost, křeče, pokles
hmotnosti, únava, anémie. Tato porucha se může projevit kdykoliv,
v dětství i v dospělosti, často po zátěži (nemoc, těhotenství) a
může mít různé projevy.
- Často začíná subklinickou formou s málo výraznými příznaky, z nichž je
nejvíce zastoupena slabost, úbytek na váze, průjem, zácpa, nadýmání,
bolesti břicha, nevolnost, bolesti v kostech, otoky, aftosní záněty dásní,
svalové křeče, paresthesie (mravenčení, dřevěnění), poruchy růstu.
- Kromě těchto příznaků náležejících do
malabsorpčního syndromu, mohou dalšími příznaky celiakie být:
kloubní bolesti, svalová slabost, poruchy plodnosti, snížená sexuální
aktivita, deprese a jiné poruchy ve sféře psychické.
- Časté mohou být kožní projevy:
suchost kůže, bledost, pigmentace, dermatitis herpetiformis Duhring a
ekzémy. Vůbec nejčastější jsou krevní odchylky: chudokrevnost,
poruchy činnosti sleziny.
Pro diagnózu
céliakální sprue jsou dostatečné:
- Přítomnost typických nebo atypických klinických příznaků
- Pozitivní sérologické
testy – protilátky proti gliadinu a tkáňové transglutamináze
- Střevní biopsie s příznivou odpovědí na bezlepkovou dietu
Sérologická diagnostika céliakie
- Antigliadinové
protilátky třídy IgA mají význam především pro posouzení
aktuálního stavu a dodržování bezlepkové diety (senzitivita 73-89 %, specificita 72-89 %). IgG
protilátky mají dlouhodobý profil, význam mají u nemocných s deficitem IgA
(senzitivita 78-82 % a
specificita 66-85 %).
- Tkáňová
transglutamináza má přímý vztah k patogenezi onemocnění
a byla popsána jako vlastní, chemický substrát endomysia, stanovení
protilátek proti tTG má proto rovněž velmi vysokou diagnostickou
efektivitu (senzitivita 87-97 % a specificita 88-98
%).
- U pacientů s céliakií, kteří přichází do styku s lepkem
v potravě se rychle zvyšuje hladina protilátek v séru proti
gliadinu a tkáňové transglutamináze. Eliminací lepku v potravě
(dosaženo dietou) dojde ke snížení titru autoprotilátek až následně k
jejich úplnému vymizení.