Plný
název analytu |
BORRELIA BURGDORFERI PRŮKAZ PROTILÁTEK IgM (sérum) |
||||||||||||||
Název metody pro
nálezy |
S_Anti Borelia IgM |
||||||||||||||
Synonymum názvu analytu |
Antiboreliové
protilátky IgM |
||||||||||||||
Analytický princip
stanovení |
ELISA |
||||||||||||||
Jednotky |
IP
(Index pozitivity) |
||||||||||||||
Vyšetřovaný biologický
materiál |
Sérum |
||||||||||||||
·
odebírá se |
Krev |
||||||||||||||
·
druh odběru |
Srážlivá
venózní krev |
||||||||||||||
·
odebírané množství (ml) |
3 |
||||||||||||||
·
manipulace s materiálem |
§ Vzorek plné krve může být
skladován až 7 dnů při teplotě +20 až +80C. § Po 7 dnech musí být
provedena centrifugace a separace séra od krvinek, které musí být skladováno
při teplotě pod -100C. |
||||||||||||||
·
poznámka |
K
analýze nepoužívat silně hemolytické, ikterické nebo lipemické sérum. |
||||||||||||||
Dostupnost
vyšetření po doručení vzorku do laboratoře (H=hodina,
D=den, T=týden) |
1 H |
2 H |
4 H |
1 D |
2-3 D |
1 T |
2-3 T |
||||||||
Referenční hodnoty
(RH) (M = muž,
F = žena, R = rok, M = měsíc, D = den) |
|||||||||||||||
Pohlaví |
Věk od |
|
Věk do |
|
Dolní RH |
Horní RH |
Poznámka |
||||||||
F+M |
0 |
R |
99 |
R |
|
0.799 |
§ Vzorky s hodnotami < 0,8 jsou hodnoceny jako NEGATIVNÍ § Vzorky s hodnotami 0.8 - <1.1 jsou hodnoceny jako HRANIČNÍ § Vzorky s hodnotami ≥
1.1 jsou hodnoceny jako REAKTIVNÍ (tj.pozitivní
pro zvýšenou koncentraci protilátek) |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||
Interpretace patologických hodnot
Vzorky reaktivní na
protilátky proti boreliím typu IgM mají hodnotu
≥ 1.100.
Tento typ protilátek je produkován v čásné fázi onemocnění - vzestup
začíná 1-3 týdny po infekci s maximem za 3-6 týdnů, k normě se
navrací za 1-3 měsíce.. Jejich přítomnost je obvykle chápána jako marker
akutně probíhajícího onemocnění Lymeskou boreliózou.
V případě
reaktivity nebo hraničního nálezu je nutno doplnit vyšetření
specifických antigenů borelií speciálním testem založeným na imunoblottingu
(Western Blot)
!!!
Poznámky
§ Lymeská borelióza (Lymeská nemoc) je klíšťaty (Ixodes
ricinus) přenášené zánětlivé bakteriální onemocnění vyvolané rodem borelií patřící do řádu spirochet.
§ Borrelia burgdorferi (Bb) je mikroaerofilní gramnegativní spirocheta tenkého
tvaru o rozměrech 0,2mm x 4-30mm, Buňky jsou spirálovitě
stočené v pravidelných závitech vzdálených 2,2mm.
§ V Evropě má tzv.Borrelia burgdorferi
sensu lato tři subtypy - Borrelia burgdorferi sensu stricto, Borrelia
afzelii a Borrelia garinii.
Úskalí hodnocení
sérologického nálezu
Seronegativita (Sn) vzorku u
pacientů s Lymeskou boreliózou
§ Sn skutečná - B buňky netvoří specifické protilátky
§ Sn zdánlivá - koncentrace protilátek je nižší než je jejich minimální detekovatelné
množství konkrétní laboratorní metodikou
§ Sn laboratorní - specifické protilátky jsou přítomny, ale jejich koncentrace je pod
stanovenou hranicí reaktivity (např.jejich sekvestrace v imunokomplexech)
§ Sn hraniční (nejistá) - koncentrace protilátek tvoří hranici negativity a
reaktivity
§ Sn falešně negativní !!!
§ V časném stádiu onemocnění
§ Opožděná serokonverze při
nedostatečné tvorbě protilátek
§ Vliv časné antibiotické
terapie
§ Bylo publikováno několik
dobře dokumentovaných případů pozdního stádia LB s negativním sérologickým
nálezem
Falešná pozitivita !!!
§ Jiná spirochetální onemocnění
(např.syphilis, leptospirosis)
§ U žen v průběhu gravidity
§ Koincidence s přítomností
revmatoidního faktoru nebo antinukleárních protilátek
§ Jiná onemocnění - SLE,
sklerodermie, infekční mononukleóza, revmatoidní artritis aj.
§ U 10% zdravých osob (údaj pro
ČR) - tato pozitivita stoupá s věkem
Při interpretaci
sérologických testů zaměřených na průkaz antiboreliových protilátek je třeba
respektovat následující skutečnosti
§ Zjištění zvýšeného titru
protilátek IgG proti B.burgdorferi je pouze jedním z parametrů v
diferenciálně diagnostickém procesu a nemůže být hodnocen izolovaně. Diagnóza
Lymeské nemoci musí být stanovena kombinací klinické symptomatologie u
pacienta, epidemiologické situace a ostatních laboratorních vyšetření a po
vyloučení jiné možné etiologie.
§ Sérologický test může být
negativní, byla-li krev odebrána příliš brzy resp.před vytvořením
protilátek.
§ Negativní výsledek
sérologického vyšetření nemocného s klinickou diagnózou LB může být způsoben podáním
ATB na počátku onemocnění, a to i z jiné indikace.
§ Negativní výsledek sérologického
vyšetření nevylučuje onemocnění LB.
§ Druhý odběr krevního vzorku by neměl následovat dříve
než za 4-6 týdnů po prvém.
§ Při konvenčním diagnostickém
postupu by měl sérologický nález:
§ Vykazovat vyšší titr
protilátek
§ Vykazovat vzestup těchto
protilátek ve dvou oddělených vzorcích krve získaných v odstupu několika týdnů
a analyzovaných ve stejné laboratoři.
§ Výška titrů protilátek
neodpovídá závažnosti ani aktivitě onemocnění (vysoké titry prokazujeme i u
asymptomatických osob).
Literatura:
1. Bartůněk P at al.:Lymeská
borelióza:možnosti a meze interpretace sérologických nálezů. Prakt.Lék, 78,
1998, č.11, s.611-614
2. Bartůněk P at al.:Diagnostika
lymeské boreliózy. Prakt.Lék, 80, 2000, č.4, s.207-209
3. Votava M.:K interpretaci
sérologických nálezů. Prakt.Lék, 80, 2000, č.4, s.183-187
4.
Firemní literatura