Plný název analytu

BORRELIA  BURGDORFERI

SPECIFICKÉ PROTILÁTKY IgM WESTERN-BLOT (sérum)

Název metody pro nálezy

S_Anti-Borelie IgM (WB)

Synonymum názvu analytu

Antiborreliové specifické protilátky IgM

Analytický princip stanovení

Detekce specifických IgM protilátek proti antigenům Borrelia burgdorferi sensu lato metodou Western Blot

Jednotky

Kvalitativní průkaz

Vyšetřovaný biologický materiál

Sérum

·       odebírá se

Krev

·       druh odběru

Srážlivá venózní krev

·       odebírané množství (ml)

1

·       manipulace s materiálem

Sérum může být skladováno 4-7 dnů při teplotě +20 až +80C, 3-6 měsíců při teplotě -200.

 

·       poznámka

K analýze nelze použít hemolytické nebo lipemické sérum.

Dostupnost vyšetření po doručení vzorku do laboratoře

(H=hodina, D=den, T=týden)

1 H

2 H

4 H

1 D

2-3 D

1 T

2-3 T

Hodnocení testu

Vyhodnocení je prováděno pomocí softwaru, je hodnocena přítomnost a intenzita specifické protilátkové proti purifikovaným a rekombinamtním antigenům.

Pokud je prokázána přítomnost odpovídající kombinace specifických IgM protilátek, je vzorek hodnocen jako pozitivní ve smyslu IgM protilátkové odpovědi organismu na přítomnost B. burgdorferi sensu lato.

Pro vyhodnocení hraničních výsledků je doporučena kontrola vývoje serologického nálezu.

 

Indikace testu

1.     Konfirmační test při pozitivitě IgM protilátek proti Borrelia burgdorferi sensu lato metodami CLIA nebo ELISA..

2.     Konfirmační test po stanovení hraniční pozitivity celkových IgM protilátek metodami CLIA nebo ELISA.

3.     Pro diagnostiku Lymeské borreliózy musí být opatrné hodnodnocení při současném nálezu pozitivity IgM a negativity IgG specifických protilátek metodou Western Blot po uplynutí období 4 týdnů od začátku onemocnění. K vyloučení falešné pozitivity IgM protilátek je vhodné vyšetřit nový vzorek po 2-4 týdnech na přítomnost specifických IgG protilátek metodou Western Blot. Průkaz pozitivity specifických IgG protilátek svědčí o proběhlé IgG serokonverzi.

 

Úskalí hodnocení sérologického nálezu

Seronegativita (Sn) vzorku u pacientů s Lymeskou boreliózou

§   Sn skutečná - B lymfocyty netvoří specifické protilátky

§   Sn zdánlivá - koncentrace protilátek je nižší než je jejich minimální detekovatelné množství konkrétní laboratorní metodikou

§   Sn laboratorní - specifické protilátky jsou přítomny, ale jejich koncentrace je pod stanovenou hranicí reaktivity (např.jejich sekvestrace v imunokomplexech)

§   Sn hraniční (nejistá) - koncentrace protilátek tvoří hranici negativity a reaktivity

§   Sn falešně negativní !!!

§   V časném stádiu onemocnění

§   Opožděná serokonverze při nedostatečné tvorbě protilátek

§   Vliv časné antibiotické terapie

§   Bylo publikováno několik dobře dokumentovaných případů pozdního stádia LB s negativním sérologickým nálezem

Falešná pozitivita !!!

§   Jiná spirochetální onemocnění – CAVE syphilis, leptospirosis

§   U žen v průběhu gravidity

§   Koincidence s přítomností revmatoidního faktoru nebo antinukleárních protilátek

§   Jiná onemocnění - SLE, sklerodermie, infekční mononukleóza, revmatoidní artritis aj.

§   U 10% zdravých osob (údaj pro ČR) - tato pozitivita stoupá s věkem

 

 

 

Při interpretaci sérologické pozitivity je třeba respektovat následující skutečnosti

§   Zjištění zvýšeného titru protilátek IgM proti B.burgdorferi je pouze jedním z parametrů v diferenciálně diagnostickém procesu a nemůže být hodnocen izolovaně.

§   Diagnóza Lymeské borreliózy musí být stanovena kombinací klinické symptomatologie u pacienta, epidemiologické situace a ostatních laboratorních vyšetření a po vyloučení jiné možné etiologie.

§   Sérologický test může být negativní, byla-li krev odebrána příliš brzy resp.před vytvořením protilátek.

§   Negativní výsledek sérologického vyšetření nemocného s klinickou diagnózou LB může být způsoben podáním ATB na počátku onemocnění, a to i z jiné indikace.

§   Negativní výsledek sérologického vyšetření nevylučuje onemocnění LB.

 

Poznámka:

§   Inkubační doba borreliózy vykazuje velké rozpětí, od 1 do 300 dnů. Třetina nemocných udává 7 až14 dnů, druhá třetina asi 60 dnů1.

§   Z anamnestických údajů pacientů vyplývá, že přisátí klíštěte si vybavuje zhruba 50 % nemocných, ostatní udávají buď poštípání hmyzem a téměř třetina si není vědoma nebo není udán způsob přenosu1.

§   Možnost přenosu nákazy LB byla zatím prokázána pouze u klíšťat. Je však nutné brát v úvahu, že přisátí larválních stadií (1 mm) se pro jejich miniaturní velikost snadno přehlédne1.

§   K přenosu infekce je většinou potřebná doba přisátí klíštěte delší než 24 hodin1.

§   Spirochety jsou však schopny proniknout do organismu i neporušenou pokožkou (výkaly klíšťat, jejich odstraňování nekrytou rukou, laboratorní infekce)1.

 

Literatura:

1.     Bartůněk P at al:Lymeská borrelióza, Grada, 2001

2.     Bartůněk P at al.:Lymeská borrelióza:možnosti a meze interpretace sérologických nálezů. Prakt.Lék, 78, 1998, č.11, s.611-614

3.     Bartůněk P at al.:Diagnostika lymeské borreliózy. Prakt.Lék, 80, 2000, č.4, s.207-209

4.     Votava M.:K interpretaci sérologických nálezů. Prakt.Lék, 80, 2000, č.4, s.183-187

5.     Firemní literatura