Plný název analytu						:	VITAMIN D (25-OH) (sérum)
Název metody pro nálezy						:	S-Vitamin D total
Analytický princip stanovení						:	Elektrochemiluminiscenční imunoanalýza (Roche) – stanovovány jsou 25-hydroxyderiváty vitaminu D3 a D2
Jednotky						:	nmol/l
Vyšetřovaný biologický materiál						:	Sérum
· odebírá se						:	Krev
· druh odběru						:	Srážlivá venózní krev
· odebírané množství (ml)						:	3
· manipulace s materiálem						:	Vzorek chraňte před světlem (-), zabraňte hemolýze.
· poznámka						:	§ Stabilita analytu je 8 hodin při 18-25^0C, 4 dny při 4-8^0C, 4 týdny při –20^0C. § Hemolýza může arteficielně zvyšovat naměřené hodnoty.
Dostupnost vyšetření						:	Rutinní
Kód pro ZP						:	81681
Referenční hodnoty (RH) (M = muž, F = žena, R = rok, M = měsíc, D = den)
Pohlaví	Věk od		Věk do		Dolní RH			Horní RH	Poznámka (nmol/l = ng/ml x 2,5)
F+M	0	R	99	R	75			250	§ doporučovaná koncentrace 75 - 250 nmol/l § snížená hladina 50 - 75 nmol/l § deficit < 50 nmo/l

Vitamin D

§ Zdroje vitaminu D pro člověka jsou dva. Jednak je to potravou jako vitamin D₃ (cholekalciferol) živočišného původu nebo rostinný vitamin D₂ (ergokalciferol). Vstřebávají se v tenkém střevě při neporušené absorpci lipidů.

§ Druhým, významnějším, zdrojem je endogenní tvorba vitaminu D₃, kdy vzniká z metabolitu cholesterolu 7-dehydrocholesterolu v kůži působením UVB-záření.

§ Vitamin D jak exo-, tak endogenního původu je biologicky inertní. Aby se stal biologicky aktivním 1,25 dihydroxyvitaminem D, musí podstoupit 2 úspěšné hydroxylace.

§ Hydroxylace v poloze 25 probíhá v játrech – z cholekalciferolu tak vzniká 25-hydroxycholekalciferol (kalcidiol).

§ Další hydroxylace v poloze 1 probíhá v ledvinách a teprve vzniklý 1,25-dihydrocholekalciferol (kalcitriol) stimuluje ve sliznici tenkého střeva syntézu proteinu, nutného pro vazbu a absorpci vápníku.

§ Hydroxylace v poloze 1 je indukována hypokalcémií, kdy dochází k aktivaci enzymu 1-alfa-hydroxylázy.

§ Biologický poločas cirkulujícího 25-hydroxyvitaminu D je 2-3 týdny.

Vitamín D a kalciový a kostní metabolismus

§ Role vitamínu D v homeostáze vápníku je dobře známa (vstřebávání vápníku v trávicím ústrojí; role v metabolismu kostních buněk). Vazbou na VDR (vitamin D receptory) v buňkách sliznice tenkého střeva a jeho aktivací se zvýší exprese proteinů, které zodpovídají za aktivní transport kalcia ze střeva. V osteoblastech je po vazbě na VDR exprimován RANKL, který reaguje s RANK na prekurzorech osteoklastů, a tím podmiňuje jejich další vyzrávání v osteoklasty.

§ Kalcitriol nepřímo inhibuje příštítná tělíska zvýšením kalcémie (vstřebávání kalcia ve střevě); od 80. let je však prokázán i účinek přímý, zprostředkovaný receptorem pro vitamín D v buňkách příštítných tělísek. Po vazbě kalcitriolu na VDR v příštítných tělískách se snižuje transkripce genu pro parathormon neboli se snižuje syntéza PTH.

§ Komplexní porucha všech těchto tří výše uvedených homeostatických mechanismů je podstatou renální osteopatie; jednotlivé faktory se v různé intenzitě podílejí i na jiných uvedených metabolických osteopatiích. Je třeba též doplnit, že vzestup PTH při deficitu vitamínu D není podmíněn výhradně deficitem kalcitriolu, ale i deficitem jeho prekurzoru, kalcidiolu. Deficit kalcidiolu je u pacientů s chronickým onemocněním ledvin relativně častý, avšak souběžně to znamená, že pokud kalcidiol chybí, hyperparatyreóza může sekundárně vzniknout i bez selhání ledvin. Spustová a spolupracovníci zjistili významně snížené koncentrace kalcidiolu u pacientů s onemocněním ledvin již od stadia 2 (glomerulární filtrace 0,5-1,0 ml/s).(14)

Vitamin D a riziko karcinomů

§ Možná souvislost mezi vitaminem D (resp. jeho dostatkem v organismu) a prevencí karcinomů se opírá o početné a rozsáhlé epidemiologické studie. Ty ukázaly, že u osob, které žijí v severnějších oblastech, je častější výskyt karcinomu prostaty, tračníku a prsu ve srovnání s obyvateli jižních oblastí. Například finská studie s více než 19 tisíci muži středního věku, která trvala 18 let, zjistila, že koncentrace kalcidiolu nižší než 16 ng/ml (40 nmol/l) byly spojeny s vyšším rizikem a s agresivnějším průběhem karcinomu prostaty. Jiná studie uvádí dvojnásobné riziko karcinomu tlustého střeva u osob s koncentrací kalcidiolu nižší než 20 ng/ml (50 nmol/l).

§ Metaanalýza celkem 5 studií sledujících vztah hladin kalcidiolu a kolorektálního karcinomu ukázala poloviční riziko při koncentracích vyšších než 33 ng/ml (83 nmol/l) ve srovnání s koncentracemi nižšími než 12 ng/ml (30 nmol/l) a uzavírá, že přívod 1000-2000 IU denně významně snižuje riziko této nemoci. Roli vitamínu D podporují též in vitro a in vivo studie, které dokumentují význam vitamínu D v kontrole proliferace, diferenciace a apoptózy mnoha buněčných typů včetně karcinomů.

§ Molekulární znalosti o protirakovinném působení vitaminu D jsou však dosud velmi neúplné.

Příčiny deficitu vitaminu D

§ Nedostatek slunečního záření

§ Nedostatečný přívod potravou

§ Malabsorpce

§ Stav po operaci žaludku a duodena

§ Onemocnění jater nebo ledvin

§ Antikonvulziva

§ Vitamin D-dependentní rachtitis typ I (deficit 1-alfa-hydroxylázy)

§ Vitamin D-dependentní rachtitis typ II (rezistence na 1,25 (OH)₂D₃)

§ Familiární rezistence na vitamin D

Diferenciální diagnostika patologických hodnot

1. Význam snížených hodnot vitaminu D:

§ Závažný nedostatek vede k malformaci kostí u dětí (křivice).

§ Snížená koncentrace vitaminu D snižuje účinnost využití vápníku ze stravy.

§ Nedostatečnost vitaminu D způsobuje svalovou slabost, snížená funkčnost svalů v důsledku snížené koncentrace vitaminu D může zvyšovat riziko pádu u starších osob.

§ Nedostatek vitaminu D může vést k sekundárnímu hyperparathyroidismu, zvýšená koncentrace parathormonu může zejména u starších pacientů v kombinaci s nedostatkem vitaminu D způsobit osteomalacii, zvýšený kostní obrat, snížení kostní denzity a zvýšené riziko zlomenin kostí.

§ Nízké hladiny vitaminu D jsou spojeny s nižší hustotou kostní hmoty.

§ V recentních studiích je popisován vliv nízké koncentrace vitaminu D na expresi cca 200 různých genů, kromě vlivu na kostní metabolismus má vitamin D také účinky protinádorové a imunomodulační.

§ Snížená koncentrace vitaminu D je dávána do souvislosti např. s větším rizikem vzniku některých onkologických onemocnění, kardiovaskulárních chorob, střevních onemocnění, autoimunit a s poruchami přirozené imunity, včetně alergií.

2. Význam zvýšených hodnot vitaminu D:

• Předávkování vitaminem D z dostupných zdrojů v potravě v kombinaci se sluněním nehrozí.
• Vitamín D z jiných zdrojů, zpravidla ve formě vitamínových preparátů, může být toxický při dávkování, které cca 4x převyšuje denní doporučenou dávku.
• Předávkování se může projevit jako nepřirozená žízeň, svědění kůže, zvracení, průjem, zvýšená diuréza, ukládání vápenných solí do cévních stěn v játrech, ledvinách, plicích a žaludku

Literatura

1. Firemní literatura Roche

2. http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/syndrom-deficitu-vitaminu-d-teorie-nebo-klinicka-realita-308615

3. Skácelová S.: Vitamin D a lidské zdraví, Lékařské listy, příloha ZN, ročník 2011, č.24, str.3

4. Racek J. et al.: Klinická biochemie, Galen, Praha, 2006

5. Hlúbik P. at al.: Vitaminy, Grada Publishing, Praha, 2004

6. Zima T. et al.: Laboratorní diagnostika, Galen, Praha, 2002

7. Blahoš J.: Osteoporóza, Galén, Praha, 1995