Plný název analytu	PRŮKAZ antigenu str. pneumoniae (moč)
Název metody pro nálezy	Str.pneumonie-průkaz (metoda 2048 na žádance)
Synonymum názvu analytu	Antigen Streptococcus pneumonie v moči
Analytický princip stanovení	Kvalitativní průkaz antigenu rychlou imunochromatografickou metodou v tělních tekutinách
Jednotky	Kvalitativní stanovení – antigen (ne)přítomen
Odběrová souprava	Standardní sterilní sběrné nádobky pro moč cca 8 ml při podezření na pneumokokovou pneumonii
Vyšetřovaný biologický materiál	Moč (8 -10 ml)
Manipulace s materiálem	Po odběru (moč, mozk. mok) je vhodné materiál dodat co nejrychleji do laboratoře, jinak je možné jej uchovávat 24 hodin při pokojové teplotě, v případě delší časové prodlevy uchovávejte v lednici při 2-8 °C.
Dostupnost vyšetření	Rutinní do 30 minut
Hodnocení testu	§ Antigen přítomen – pozitivní § Antigen nepřítomen - negativní
Poznámka	Negativní výsledek v moči nevylučuje počátek onemocnění, kdy není antigen v moči ještě prezentován nebo hladina nepřestoupila prahové hodnoty testu.
Dostupnost vyšetření po doručení vzorku do laboratoře (H=hodina, D=den, T=týden, Statim)	1 H	2 H	4 H	1 D	2-3 D	1 T	2-3 T

Indikace testu - podezření na pneumokokovou pneumonii nebo purulentní meningitidu.

Charakteristika Streptococcus pneumonie

§ Je hlavním původcem komunitního zánětu plic. Hlavním faktorem virulence je polysacharidové pouzdro, které chrání před fagocytózou.

§ Pneumokoková pneumonie se obvykle vyvíjí jako následek porušení obranyschopnosti respiračního traktu pro předchozí virovou infekci. Dále ke vzniku pneumonia predisponují poruchy cirkulace, při nichž se v alveolech hromadí tekutina, v níž se pneumokoky mohou množit.

§ Z postižených plic mohou pneumokoky pronikat do pleurální dutiny a tam vytvářet empyém,nebo do krve a následně mohou být zaneseny na mozkové pleny, na srdeční chlopně nebo do kloubů.

Klinický obraz

§ Začátek pneumokokové pneumonie bývá obvykle náhlý s vysokou teplotou, zimnicí, třesavkou a vykašláváním rezavého sputa. Nemoc provází oslabené dýchání, rozvoj pneumonie na rtg snímku.

§ Purulentní meningitida začíná z plného zdraví, kdy se objeví horečka, bolesti hlavy, zvracení a porucha vědomí. Biochemický nález v mozk. moku je typický pro hnisavý zánět.

Přenos infekce

Nejčastější je přenos kapénkovou nákazou.

Terapie

Antibiotika penicilinového typu, amoxicilin v dávce 90 mg/kg/den rozdělený do tří denních dávek. Popř. cefalosporiny III. generace, fluorochinolony citlivé k pneumokokům (levofloxacin).

Prevence

§ Vakcinace dětí omezí výskyt závažných pneumokokových infekcí dolních dýchacích cest, meningitidy, záněty středního ucha.

§ Vakcinace seniorů zejména v uzavřených kolektivech omezí výskyt pneumonií a meningitid.

Literatura

1. Havlík J. a kol.: Infekční nemoci, Galén, Praha, 2002

2. Votava M.: Lékařská mikrobiologie speciální, Neptun 2003

3. Firemní literatura