Plný název analytu

průkaz protilátek proti RSV (sérum)

Název metody pro nálezy

Anti - RS virus IgA

Anti - RS virus IgM

Anti - RS virus IgG

Synonymum názvu analytu

Human respiratory syncytial virus, Respiračně syncyciální virus

Analytický princip stanovení

Průkaz protilátek proti RSV metodou ELISA

Jednotky

IP (index pozitivity)

Vyšetřovaný biologický materiál

Sérum

·       odebírá se

Srážlivá venózní krev

·       druh odběru

3 ml

·       manipulace s materiálem

Sérum může být uchováváno při teplotě 2-8°C do 48 hodin před vyšetřením, delší uchovávání vyžaduje zmrazení na -20°C.

Hodnocení nálezu

Semikvantitativní test - IP < 0,8 negativní, 0,8-1,1 hraniční, ≥1,1 pozitivní

(1,1-2,3 nízká hladina protilátek, >2,3-3,3 mírně zvýšená hladina protilátek, >3,3 vysoká hladina protilátek)

Poznámka

Pro objektivní posouzení sérologického nálezu a potvrzení, či vyloučení přítomnosti akutní infekce je vhodné doplnit odběr párového vzorku za cca 2-4 týdny

Dostupnost vyšetření po doručení vzorku do laboratoře

(H=hodina, D=den, T=týden)

1 H

2 H

4 H

1 D

2-3 D

1 T

2-3 T

 

Indikace testu

Suspektní respirační infekt virového původu s cílem potvrdit event. vyloučit RSV.

 

Infekce RSV

Původce nemoci - RSV je středně velký RNA virus, který byl poprvé po­psán v roce 1956 Morissem jako příčina infekce dolních dýchacích cest u opic. Virus patří do skupiny paramyxovi­ridae. Množí se v cytoplazmě napadených buněk.

Epidemiologie

§  Infekce RSV má typicky sezónní charakter. Sezóna za­číná každoročně koncem října a končí většinou v dubnu. Jednotlivé sezóny se mírně liší v počtu onemocnění. Inkubační doba je 4 až 5 dnů.

§  Do 2 let věku onemocní většina dětí (68,8 % v 1. roce, 82,6 % do 2 let). Maximum výskytu je mezi 2. až 5. měsícem věku. Po prodělání onemocnění nevzniká dlou­hodobá imunita (maximálně 2–3 měsíce). Závažnější for­my se vyskytují u chlapců (1,5:1).

§  RSV je příčinou 75 % bronchiolitid a 40 % pneumonií ve věku do 3 let. Závažnost onemocnění s věkem klesá.

§  Rizikovými faktory pro závažný průběh infektu jsou:

o    nezralost,

o    chronické plicní onemocnění (bronchopulmonální dysplázie, cystická fibróza),

o    vrozená srdeční vada (především vady s levopravým zkratem),

o    všechny stavy spojené s poruchou imunity (vrozené de­ficity, HIV, onkologičtí pacienti atd.). Riziko hospitali­zace z důvodu infekce dolních dýchacích cest je u ne­zralých dětí (pod 35. gestační týden) do 2 let věku 10× vyšší než u dětí donošených a činí 10 %.

§  Přibližně 40 % všech primárních RSV infekcí vede k zá­nětu dolních dýchacích cest. Mortalita se udává u riziko­vých skupin 4 %.

§  Dle údajů WHO zemře na světě každoročně 12 milionů dětí na infekci dolních dý­chacích cest. Jedna třetina těchto úmrtí je v důsledku RSV infekce (dalším nejčastějším patogenem je Haemophilus in­fluenzae).

§  Vel­mi významná je také pozdní morbidita. Děti, které prodě­laly bronchiolitidu, mají v 5,5 letech 6x častěji bronchodi­latační terapii (33 versus 5,5 %), 1,8x častěji záchvaty kašle (66 versus 37 %) a 2,8x častěji trpí epizodami spastického dýchání (43 versus 15 %). U těchto dětí je popisován i častější výskyt astmatu.

Klinické příznaky

§  Klinicky se RSV infekce projeví jako pharyngitis, la­ryngitis, bronchitis, bronchiolitis nebo bronchopneumo­nie. U 40 % primárně infikovaných dojde k postižení dol­ních dýchacích cest. Prvními příznaky jsou rýma a zánět nosohltanu. Kašel se objevuje po 2 až 3 dnech. Teplota není výrazná. U nozokomiálních infekcí nezralých dětí jsou velmi časté apnoické pauzy.

§  Onemocnění trvá 7 až 21 dní. Průměrná doba hospita­lizace je 4 až 7 dní.

§  Respirační selhání přichází v souvislosti s obstrukcí dýchacích cest (bronchiolitis) nebo v důsledku těžkých re­striktivních parenchymatózních změn (pneumonie).

§  V patologicko-anatomickém obraze nacházíme virem indukovanou nekrózu respiračního epitelu, hypersekreci hlenu a edém submukózy s následnou hyperinflací či ko­lapsem distální plicní tkáně.

 

Diagnostika

§  Sérologické vyšetření zahrnuje vyšetření specifických anti RSV protilátek. Pro možné posouzení sérokonverze je vhodné doplnit stanovení v párovém vzorku s odstupem cca 2 týdnů.

§  Přímý průka­zu antigenu RSV lze provádět v sekretu z dýchacích cest v akutní fázi onemocnění.

§  Rtg vyšetření je u bronchiolitid v 10 % normální, v 50 % je přítomen air trapping. Ve zbývajících případech je patrná peribronchitida, intersticiální změny nebo atelektázy.

 

Terapie a profylaxe

Léčba je symptomatická a podpůrná. U těžších fo­rem je nutné zajistit dostatečný přívod tekutin, preventiv­ně aplikovat antibiotika (vysoké riziko superinfekce) a pe­čovat o dýchací cesty.

 

Literatura

1.     RSV INFEKCE – SOUČASNÉ MOŽNOSTI LÉČBY A IMUNOPROFYLAXE:  Čihař M a kol., Pediatrie pro praxi 2002/2,  www.solen.cz

2.     Firemní materiál Euroimmun