Plný název analytu |
průkaz protilátek proti RSV (sérum) |
||||||
Název metody pro nálezy |
Anti
- RS virus IgA Anti
- RS virus IgM Anti
- RS virus IgG |
||||||
Synonymum
názvu analytu |
Human
respiratory syncytial virus, Respiračně syncyciální virus |
||||||
Analytický princip
stanovení |
Průkaz protilátek proti
RSV metodou ELISA |
||||||
Jednotky |
IP (index pozitivity) |
||||||
Vyšetřovaný biologický
materiál |
Sérum |
||||||
·
odebírá se |
Srážlivá venózní krev |
||||||
·
druh odběru |
3 ml |
||||||
·
manipulace s materiálem |
Sérum
může být uchováváno při teplotě 2-8°C do 48 hodin před vyšetřením, delší
uchovávání vyžaduje zmrazení na -20°C. |
||||||
Hodnocení nálezu |
Semikvantitativní test - IP < 0,8 negativní, 0,8-1,1 hraniční,
≥1,1 pozitivní (1,1-2,3 nízká hladina
protilátek, >2,3-3,3 mírně zvýšená hladina protilátek, >3,3 vysoká
hladina protilátek) |
||||||
Poznámka |
Pro objektivní posouzení
sérologického nálezu a potvrzení, či vyloučení přítomnosti akutní infekce je
vhodné doplnit odběr párového vzorku za cca 2-4 týdny |
||||||
Dostupnost
vyšetření po doručení vzorku do laboratoře (H=hodina,
D=den, T=týden) |
1 H |
2 H |
4 H |
1 D |
2-3 D |
1 T |
2-3 T |
Indikace testu
Suspektní respirační infekt virového původu s cílem potvrdit event.
vyloučit RSV.
Infekce
RSV
Původce
nemoci - RSV je
středně velký RNA virus, který byl poprvé popsán v roce 1956 Morissem jako
příčina infekce dolních dýchacích cest u opic. Virus patří do skupiny
paramyxoviridae. Množí se v cytoplazmě napadených buněk.
Epidemiologie
§ Infekce RSV
má typicky sezónní charakter. Sezóna začíná každoročně koncem října a končí
většinou v dubnu. Jednotlivé sezóny se mírně liší v počtu onemocnění. Inkubační
doba je 4 až 5 dnů.
§ Do 2 let
věku onemocní většina dětí (68,8 % v 1. roce, 82,6 % do 2 let). Maximum výskytu
je mezi 2. až 5. měsícem věku. Po prodělání onemocnění nevzniká dlouhodobá
imunita (maximálně 2–3 měsíce). Závažnější formy se vyskytují u chlapců
(1,5:1).
§ RSV je
příčinou 75 % bronchiolitid a 40 % pneumonií ve věku do 3 let. Závažnost
onemocnění s věkem klesá.
§ Rizikovými
faktory pro závažný průběh infektu jsou:
o
nezralost,
o
chronické plicní onemocnění (bronchopulmonální dysplázie, cystická
fibróza),
o
vrozená srdeční vada (především vady s levopravým zkratem),
o
všechny stavy spojené s poruchou imunity (vrozené deficity, HIV,
onkologičtí pacienti atd.). Riziko hospitalizace z důvodu infekce dolních
dýchacích cest je u nezralých dětí (pod 35. gestační týden) do 2 let věku 10×
vyšší než u dětí donošených a činí 10 %.
§
Přibližně 40 % všech primárních RSV infekcí vede k zánětu dolních
dýchacích cest. Mortalita se udává u rizikových skupin 4 %.
§
Dle
údajů WHO zemře na světě každoročně 12 milionů dětí na infekci dolních dýchacích
cest. Jedna třetina těchto úmrtí je v důsledku RSV infekce (dalším nejčastějším
patogenem je Haemophilus influenzae).
§
Velmi
významná je také pozdní morbidita. Děti, které prodělaly bronchiolitidu, mají v 5,5 letech 6x častěji
bronchodilatační terapii (33 versus 5,5 %), 1,8x častěji záchvaty kašle (66
versus 37 %) a 2,8x častěji trpí epizodami spastického dýchání (43 versus 15
%). U těchto dětí je popisován i častější výskyt astmatu.
Klinické
příznaky
§
Klinicky se RSV infekce projeví jako pharyngitis, laryngitis,
bronchitis, bronchiolitis nebo bronchopneumonie. U 40 % primárně infikovaných dojde
k postižení dolních dýchacích cest. Prvními příznaky jsou rýma a zánět
nosohltanu. Kašel se objevuje po 2 až 3 dnech. Teplota není výrazná. U
nozokomiálních infekcí nezralých dětí jsou velmi časté apnoické pauzy.
§
Onemocnění trvá 7 až 21 dní. Průměrná doba hospitalizace je 4 až
7 dní.
§
Respirační selhání přichází v souvislosti s obstrukcí dýchacích
cest (bronchiolitis) nebo v důsledku těžkých restriktivních parenchymatózních
změn (pneumonie).
§
V patologicko-anatomickém obraze nacházíme virem indukovanou
nekrózu respiračního epitelu, hypersekreci hlenu a edém submukózy s následnou
hyperinflací či kolapsem distální plicní tkáně.
Diagnostika
§
Sérologické vyšetření zahrnuje vyšetření specifických anti RSV protilátek. Pro
možné posouzení sérokonverze je vhodné doplnit stanovení v párovém vzorku
s odstupem cca 2 týdnů.
§
Přímý průkazu antigenu RSV lze provádět
v sekretu z dýchacích cest v akutní fázi onemocnění.
§
Rtg vyšetření je u bronchiolitid v 10 % normální, v 50 % je přítomen air
trapping. Ve zbývajících případech je patrná peribronchitida, intersticiální
změny nebo atelektázy.
Terapie
a profylaxe
Léčba je symptomatická a
podpůrná. U těžších forem je nutné zajistit dostatečný přívod tekutin,
preventivně aplikovat antibiotika (vysoké riziko superinfekce) a pečovat o
dýchací cesty.
Literatura
1.
RSV
INFEKCE – SOUČASNÉ MOŽNOSTI LÉČBY A IMUNOPROFYLAXE: Čihař M a kol., Pediatrie pro praxi
2002/2, www.solen.cz
2.
Firemní
materiál Euroimmun