|
Plný název analytu |
průkaz protilátek proti ADENOVIRŮM (sérum) |
||||||
|
Název metody pro
nálezy |
S-Anti-Adenovirus IgA S-Anti-Adenovirus IgM S-Anti-Adenovirus IgG |
||||||
|
Analytický princip
stanovení |
Průkaz protilátek proti
adenovirům metodou ELISA |
||||||
|
Jednotky |
IP (index pozitivity) |
||||||
|
Vyšetřovaný biologický
materiál |
Sérum |
||||||
|
§ odebírá se |
Srážlivá venózní krev |
||||||
|
§ druh odběru |
3 ml |
||||||
|
§ manipulace s materiálem |
Sérum může být uchováváno při teplotě 2-8°C do 48 hodin
před vyšetřením, delší uchovávání vyžaduje zmrazení na -20°C. |
||||||
|
Hodnocení testu |
Semikvantitativní test - IP < 0,8 negativní, 0,8-1,1 hraniční, ≥1,1 pozitivní (1,1-2,3 nízká hladina protilátek, >2,3-3,3 mírně zvýšená hladina
protilátek, >3,3 vysoká hladina protilátek) |
||||||
|
Poznámka |
Pro objektivní posouzení
sérologického nálezu a potvrzení, či vyloučení přítomnosti akutní infekce je vhodné
doplnit odběr párového vzorku za cca 2-4 týdny. |
||||||
|
Dostupnost
vyšetření po doručení vzorku do laboratoře (H=hodina,
D=den, T=týden) |
1 H |
2 H |
4 H |
1 D |
2-3 D |
1 T |
2-3 |
Původce
nemoci
§
Lidské
adenoviry zahrnují více než 50 sérotypů. Jednotlivé sérotypy mají vztah
k různé klinické symptomatologii.
§
Adenoviry
(DNA viry) způsobují nejčastěji akutní horečnaté onemocnění dýchacích cest,
mají afinitu k adenoidní tkáni.
Epidemiologie
§
Výskyt
adenovirové infekce je celosvětový. Zdrojem nákazy je člověk a promořování
populace dochází od prvních let života.
§ Sérotypy vyvolávající onemocnění dýchacích
cest se šíří vzdušnou cestou, ale přenos je možný také kontaminovanými prsty a
předměty. Oční formy vznikají často při koupání v kontaminované vodě bazénů.
Inkubační doba je 5 až 11 dnů.
§ Více než polovina nákaz probíhá asymptomaticky.
Vztah sérotypů a klinických syndromů je uveden v tabulce.
|
Skupina nemocných |
Klinické
syndromy |
Nejčastější
sérotypy |
|
Novorozenci |
Fatální
diseminované infekce |
3, 7, 21, 30 |
|
Kojenci a batolata |
Rýma, faryngitida |
1, 2, 5 |
|
Pneumonie |
7 |
|
|
Děti |
Infekce horních
cest dýchacích |
1, 2, 4–6 |
|
Faryngokonjunktivální
horečka |
3, 7 |
|
|
Hemoragická cystitida |
7, 11, 21 |
|
|
Průjmové
onemocnění |
2, 3, 5, 40, 41 |
|
|
Intususcepce |
1, 2, 4, 5 |
Klinické příznaky a formy:
§
Onemocnění
probíhá nejčastěji pod obrazem mírné faryngitidy, tracheitidy nebo
vzácněji pneumonie, kterou často provází nápadné zduření hilových uzlin.
Adenovirus typu 7 může u dětí vyvolat fulminantní bronchiolitidu a
nekrotickohemoragickou pneumonii.
Adenoviry jsou také jednou z příčin pertusoidního
syndromu.
§
Faryngokonjunktivální
horečka se projevuje
horečkou, faryngitidou, zduřením krčních uzlin a zprvu jednostrannou, převážně
víčkovou folikulární konjunktivitidou. Onemocnění trvá 3 až 5 dnů.
§
Epidemická
keratokonjuktivitida má delší inkubační dobu (4 až 24 dnů),
bývají postiženy obě oči a zánět je provázen zduřením preaurikulárních uzlin.
Komplikací je centrálně lokalizovaný rohovkový vřed. Onemocnění trvá 1 až 4
týdny. Virus se přenáší infikovanýma rukama, ale může se přenášet i např.
kontaminovanými nástroji na očních odděleních. Onemocnění vyžaduje péči
oftalmologa.
§
Akutní
cystitida vyvolaná adenoviry má hemoragický charakter
a je provázena horečkou.
§
Průjem
kojenců je vyvolán tzv.
nekultivovatelnými adenoviry sérotypů 40 a 41. Průběh bývá horečnatý, často s
respiračními příznaky. Nákaza se může projevit mezenteriální lymfadenitidou a
může být komplikována vznikem intususcepce.
§
Postižení
CNS pod obrazem
encefalitidy, meningoencefalitidy a transverzální myelitidy se objevují
sporadicky, často jako komplikace původně respiračního onemocnění.
§
Méně
časté syndromy jsou perikarditida, exantémové onemocnění připomínající rubeolu
a generalizovaná diseminovaná infekce u imunosuprimovaných pacientů.
Laboratorní diagnostika
§
Sérologické
vyšetření: stanovení
specifických protilátek, nejlépe při posouzení signifikantního vzestupu titru
v párovém vzorku v průběhu nemoci
§
Přímý
průkaz: izolací viru,
průkazem adenovirového antigenu v sekretu nosohltanu v akutní fázi
onemocnění, u průjmových onemocněních
u kojenců lze prokazovat
adenovirový antigen ve stolici latexaglutinačním testem.
Terapie a profylaxe
§
Terapie
je pouze symptomatická. Převážná většina adenovirových nákaz probíhá mírně.
§
U
závažných stavů je nutná hospitalizace.
§
Časté
mytí rukou a dodržování hygienicko-epidemiologického režimu je nejdůležitějším
faktorem při snížení výskytu a v omezení dalšího šíření infekce.
Literatura
1.
Repetitorium
infekčních nemocí. Praha: Triton 2008.
3. Firemní materiál Euroimmun