|
Plný název analytu |
N-terminální
fragment natriuretického propeptidu typu B (plazma) |
||||||
|
Název metody pro
nálezy |
P-NT-proBNP |
||||||
|
Synonymum názvu analytu |
Aminoterminální
fragment natriuretického propetidu typu B, N-terminal fragment of
pro-brain natriuretic peptide |
||||||
|
Analytický princip
stanovení |
Chemiluminiscenční imunoanalýza (Siemens) |
||||||
|
Jednotky |
ng/l |
||||||
|
Vyšetřovaný biologický
materiál |
§ Plazma (doporučeno výrobcem) § Sérum (proti plazmě mohou být naměřené hodnoty snížené, což může mít význam
při hodnocení koncentrací okolo
cut-off !!!) |
||||||
|
· odebírá se |
Krev |
||||||
|
· druh odběru |
§ Nesrážlivá (heparinát lithný/amonný) – zkumavky dodány na vyžádání § Srážlivá |
||||||
|
· odebírané množství (ml) |
3 |
||||||
|
· manipulace s materiálem |
Transport krve do laboratoře hned po odběru. |
||||||
|
· poznámka |
§ Stabilita 7 dnů při
pokojové teplotě, 10 dnů při 2-80C, 1 rok při - 200C. § Odběr krve na vyšetření
natriuretických peptidů lze provést kdykoli během dne, jídlo nemá na
vyšetření žádný vliv. § Podle mezinárodních
doporučení by měl odběru krve předcházet 10-15 minut klid a pacient by měl
sedět nebo ležet. |
||||||
|
Indukce pro ZP |
822 bodů |
||||||
|
Dostupnost vyšetření po doručení vzorku do laboratoře (H=hodina, D=den, T=týden, Statim) |
1 H |
2 H |
4 H |
1 D |
2-3 D |
1 T |
2-3 T |
Biologie
natriuretických peptidů
§ Natriuretické
peptidy (ANP, BNP, CNP a urodilatin) jsou hormony bílkovinné povahy
vylučované převážně myokardem, endotelem
cév a ledvinami, které působí v organismu protektivně, podílí se na ochraně kardiovaskulárního
systému před objemovým a tlakovým přetížením (vyvolávají natriurézu, inhibují
systém renin-angiotensin-aldosteron, potlačují efekty sympatiku, …).
§ K fyziologickému
vzestupu NT-proBNP dochází bezprostředně po porodu. Mezi 4. měsícem a 15. rokem
postnatálního vývoje jsou hladiny NT-proBNP konstantní, pohlavní rozdíly do 13.
roku jsou statisticky a klinicky nevýznamné (nižší hodnoty u chlapců).
§ Vylučování
ledvinami je 14-23 %. Biologická variabilita
cca 23 %.
Indikace
vyšetření
§ Diferenciální diagnostice dušnosti (kardiální vs nekardiální etiologie
dyspnoe).
§ Prognostický
ukazatel krátkodobé (týdny)
i dlouhodobé (roky) kardiovaskulární morbidity a mortality u pacientů se
srdeční dysfunkcí a nemocemi věnčitých tepen.
§ Detekce
kardiotoxického účinku cytostatik u onkologických pacientů.
§ Optimalizaci
léčby srdečního selhání ať
už u hospitalizovaných pacientů, tak u pacientů stabilizovaných, sledovaných
pro srdeční selhání ambulantně.
§ Zvýšené hladiny natriuretických peptidů
reflektují především systolickou
dysfunkci levé komory srdeční.
§ Některé práce potvrdily diagnostický význam
natriuretických peptidů u diastolické
dysfunkce a poruchy funkce pravé komory srdeční.
§ Potvrzení
či vyloučení srdečního selhání u novorozenců, dětí a adolescentů. U dětí se doporučuje použít cut-off pro
akutní srdeční selhání jako u dospělých do 50 let, tj. 300 ng/l pro vyloučení a 450
ng/l pro potvrzení akutního srdečního selhání.
Souhrn Doporučených postupů ESC
pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhání z roku 2016 - Česká kardiologická společnost
Přehled cut-off
hodnot NT- proBNP v plazmě pro dospělé osoby podle klinické situace
(Doporučení Mezinárodního
panelu expertů – 2008)
|
Klinická situace |
Cut-off - plazma (ng/l) |
Význam |
Poznámka |
|
Symptomatičtí
nemocní (podezření na chronické srdeční selhání - CHF) |
125 |
Vyloučení CHF |
Bez ohledu na pohlaví a věk |
|
50 |
Vyloučení CHF |
Věk < 50 let |
|
|
75-100 |
Vyloučení CHF |
Věk 50-75 let |
|
|
250-300 |
Vyloučení CHF |
Věk > 75 let |
|
|
Akutní
příznaky (podezření na akutní srdeční selhání - AHF) |
300 |
Vyloučení AHF |
Bez ohledu na pohlaví a věk |
|
900 |
Potvrzení AHF |
||
|
450 |
Potvrzení AHF |
Věk < 50 let |
|
|
900 |
Potvrzení AHF |
Věk 50-75 let |
|
|
1800 |
Potvrzení AHF |
Věk > 75 let |
|
|
Akutně vzniklá dušnost z jakékoliv
příčiny |
5000 |
Prognostický význam –
předpověď úmrtí v následujících 76 dnech |
Bez ohledu na pohlaví a věk |
|
1000 |
Prognostický význam – předpověď
jednoroční mortality |
||
|
500 |
Prognostický významu u
akutní embolie |
||
|
Ambulantní sledování nemocných s CHF |
1000 |
Vyšší hladina znamená vyšší
morbiditu a mortalitu |
|
|
Akutní koronární syndromy |
250 |
Vyšší hladina znamená
riziko špatného klinického vývoje |
|
|
Monitorování hospitalizovaných pacientů
s AHF |
4000 |
Po úspěšné léčbě (pokud
není známá vstupní hodnota NT-proBNP před léčbou) |
|
|
Pokles alespoň o 30 % |
Úspěšně vedená léčba,
rozdíl hodnot před a po terapii |
||
|
Monitorování ambulantních pacientů s CHF |
1000 |
Úspěšná léčba (bez ohledu
na stádium nemoci) |
Příčiny
zvýšení NT-proBNP kromě srdečního selhání
§ Nemoci
srdečního svalu – hypertrofická
kardiomyopatie,infiltrativní nemoci myokardu (např. amyloidóza), akutní
kardiomyopatie, záněty (myokarditidy), poškození cytostatiky.
§ Nemoci
srdečních chlopní – aortální
a mitrální stenóza s regurgitací.
§ Srdeční
dysrytmie - fibrilace a
flutter síní.
§ Anémie
§ Kritické
stavy – bakteriální sepse
(G-), popáleniny, ARDS
§ Ischemická
CMP
§ Nemoci
plic – spánková apnoe,
plicní embolie, plicní hypertenze, CHOPN, astma, pneumonie, bronchitis, nádory
plic
§ Jiné
– anxiózní poruchy
Poznámka
§ Vyšetření NT-proBNP a BNP je dnes součástí
mezinárodních i českých guidelines pro diagnostiku chronického a akutního srdečního selhání, resp. akutní
dekompenzace chronického srdečního selhání různé etiologie (European Society of
Cardiology 2001 a 2005, Česká kardiologická společnost 2006 a 2007).
§ Při hodnocení hladin NT-proBNP u pacientů a
akutní dušností a renálním postižením je třeba respektovat cut-off dle věku bez ohledu na tíži renálního
poškození (závěry subanalýzy pacientů s renálním postižením ve studii
PRIDE).
Literatura
2.
http://www.roche-diagnostics.cz/prolekare/srdecni.aspx
3.
Bálková
O., Roche, Labor Aktuell (2008). http://www.rochediagnostics.cz/download/prolekare/kardiovaskularni/srdecni_selhani/proBNP_panel_2008.pdf
4.
Pudil
R. a kol., Roche, Labor Aktuell (2007). 5th
International Symposium on NT-proBNP (2007).
5.
Vanderhayden
M. et al., European Journal of Heart Failure (2004). Natriuretické
peptidy: molekulární aspekty