Plný název analytu	protilátKY proti herpes simplex viru subtyp 1+2 (SÉRUM)
Místo odběru krve	NL-BioLAB Klatovy – OM Klatovy, OM Domažlice, OM Plzeň
Místo zpracování	NL-BioLAB Praha https://www.nextlab.cz/nase-laboratore/nl-biolab-s-r-o-laborator-praha-jankovcova

Indikace testu

§ Suspektní infekce HSV

§ Skríninkové vyšetření v panelu TORCH (gravidita, předoperační vyšetření aj.)

Původce
Herpes simplex virus (HSV) náleží do čeledi Herpesviridae, podčeledi Alphaherpesviridae. HSV subtyp 1 a 2 jsou rozlišitelné imunologicky za použití vysoce specifických nebo monoklonálních protilátek.

Patofyziologické znaky infekce HSV:

§ Neurovirulence – schopnost viru pronikat, perzistovat a replikovat se v nervové tkáni.

§ Latence (perzistence latentní infekce v sensorických gangliích inervující oblast primární infekce) – HSV-1 postihuje především ganglia trigeminu, HSV-2 zase sakrální míšní kořeny S2-S5.

§ Reaktivace – reaktivace a replikace latentního HSV může být indukována různými stimuly ] např. horečka, trauma, emoční stres, sluneční světlo, menses aj., ohrožené jsou především imunokompromitované osoby. HSV-1 se reaktivuje častěji v orolabiální oblasti, HSV-2 zase téměř 8-10x častěji v genitální oblasti než v orolabiální.

Klinický obraz

§ Infekce HSV je charakterizovaná lokální primární lézí, latencí a tendencí k relapsům. Infekce vede k nekróze infikovaných buněk a zánětlivé infiltraci postižené oblasti.

§ Primární infekce HSV-1 může být i inaparentní a objevuje se obvykle v časném dětství. Přibližně 10 % primárních infekcí může mít manifestní průběh s horečkou a nevolností, trvajícími týden i déle.

§ Onemocnění může být doprovázeno gingivostomatitidou, spojenou s lézemi orofaryngu, závažnou keratokonjunktivitidou a generalizovanými kožními erupcemi, meningoencefalitidou i fatální generalizovanou infekcí, zejména při kongenitálním herpes simplex u novorozenců.

§ Reaktivace latentní infekce se obvykle projevuje jako herpes labialis, který obvykle za několik dní zaschne a vyhojí se. Reaktivace je vyvolána oslabujícími faktory, jako je horečka, interkurentní onemocnění, psychický stres. U osob s imunosupresí může mít závažný průběh. Recidivy z reinfekce jsou vzácné.

§ K postižení CNS může dojít spíše při primoinfekci, je však možné i při reaktivaci latentní infekce.

§ Genitální herpes je obvykle způsoben HSV-2, vyskytuje se zejména u dospělých osob a náleží mezi sexuálně přenosné nemoci.

§ U žen se primární léze obvykle nacházejí na cervixu a vulvě, rekurentní onemocnění obvykle postihuje vulvu, perineum, stehna a hýždě.

§ U mužů se léze nacházejí na glans penis a na prepuciu a u provozujících anální sex v konečníku a v rektu.

§ U obou pohlaví mohou být postiženy i jiné genitální a perineální oblasti, případně i ústa, v závislosti na sexuálních praktikách. HSV-2 způsobuje spíše aseptickou meningitidu a radikulitidu, než meningoencefalitidu.

§ Novorozenec, jehož matka je postižena aktivní genitální infekcí, zvláště primární, je vysoce ohrožen diseminovanou viscerální infekcí, encefalitidou a smrtí.

§ K diseminaci infekce dochází u lidí s postižením imunity T-lymfocytů, po transplantacích a u jedinců s HIV.

Komplikace

§ meningititida

§ encephalitida

§ herpetiformní ekzém

§ keratokonjunktivitida

§ prolongovaná infekce u imunokompromitovaných osob

§ pneumonie

§ trachetitida

Diagnostika

Diagnózu lze předběžně stanovit při nálezu multinukleárních obřích buněk s intranukleárními inklusemi ve vzorcích kůže nebo při biopsii. K potvrzení diagnózy se využívají jednak nepřímé diagnostické metody, založené na detekci virově specifických protilátek v séru nebo mozkomíšním moku pacientů, jednak metody přímého průkaz viru.

1. Přímý průkaz viru

• Izolace na lidských embryonálních fibroblastech.
• Průkaz antigenu v klinickém materiálu imunochemickými nebo PCR metodami.

2. Nepřímý průkaz specifických protilátek

• Pro diagnostiku má význam průkaz signifikantního vzestupu titru protilátek v párových sérech – 1.odběr ihned po začátku onemocnění a 2.odběr po 2-3 týdnech.
• IgG protilátky mají anamnestický charakter a mohou přetrvávat v sérech infikovaných jedinců po celý život.
• Nález specifických IgM nemusí vždy znamenat potvrzení primární infekce. U herpetické encefalitidy se v likvoru objevují 7.- 8.den.
• Při reaktivaci infekce nemusí dojít ke vzestupu titru protilátek.

Při interpretaci sérologické nálezu je třeba respektovat následující skutečnosti !!!

§ Zjištění zvýšeného titru protilátek proti HSV je pouze jedním z parametrů v diferenciálně diagnostickém procesu a nemůže být hodnoceno izolovaně.

§ Diagnóza infekce musí být stanovena kombinací klinické symptomatologie u pacienta, epidemiologické situace a ostatních laboratorních vyšetření a po vyloučení jiné možné etiologie.

§ Sérologický test může být negativní, byla-li krev odebrána příliš brzy, tj.před vytvořením protilátek.

§ Negativní výsledek sérologického vyšetření nevylučuje infekci.

Výskyt

§ Výskyt je celosvětový, prevalence protilátek proti HSV-1 je v různých oblastech 50-90%. K primární nákaze obvykle dochází ve věku do 5 let.

§ Výskyt onemocnění vyvolaného HSV-2 začíná v období sexuální aktivity, u dětí k němu dochází při sexuálním zneužití.

§ V České republice je hlášení nákaz vyvolaných herpetickými viry sice povinné, hlášená čísla však zdaleka neodpovídají skutečnému výskytu a jsou proto obtížně hodnotitelná.

Zdroj infekce - zdrojem je infikovaný člověk (obsah slizničních eflorescencí, sliny, vaginální sekret).

Cesta přenosu

§ Nejvýznamnějším způsobem přenosu HSV-1 je zřejmě kontakt se slinami nosiče viru a slizničními eflorescencemi.

§ K přenosu HSV-2 dochází obvykle při pohlavním styku a z infikované matky na dítě ascendentně nebo při porodu.

§ Typ 1 i 2 mohou být také přeneseny při oral-genitálním, oral-análním, nebo anál-genitálním kontaktu.

§ K přenosu nákazy na novorozence obvykle dojde při průchodu porodní cestou, méně často intrauterinně nebo až po porodu.

Inkubační doba - 2 až 12 dní

Odbobí nakažlivosti

§ Vylučování viru slinami bylo prokázáno po dobu 7 týdnů po zhojení stomatitidy.

§ Pacient s primární genitální lézí je infekční po dobu 7-12 dnů, při rekurentním onemocnění po dobu 4-7 dnů.

§ K reaktivaci genitálního herpesu může u žen dojít opakovaně ve více než 50 %, bez ohledu na to, zda primární infekce byla manifestní, nebo symptomatická. Reaktivace může spočívat jen v asymptomatickém vylučování viru.

Vnímavost - u lidí je zřejmě vnímavost všeobecná.

Principy terapie - na všechny formy onemocnění je účinný acyklovir, podávaný podle formy a závažnosti onemocnění intravenózně, perorálně, nebo lokálně v masti či krému.

Preventivní epidemiologická opatření

§ Výchova obyvatelstva o způsobech přenosu a o hygienických opatřeních k jeho přerušení.

§ U zdravotnického personálu nošení rukavic při ošetřování pacientů s herpetickými lézemi.

§ Porod císařským řezem při primárním genitálním herpesu v pozdní graviditě, k zabránění neonatální infekce; riziko při rekurentní infekci je podstatně nižší a císařský řez je doporučován pouze při výskytu aktivních lézí v době porodu.

§ Užívání kondomu při sexuálních praktikách snižuje riziko infekce.

§ Podávání acykloviru může snížit výskyt rekurentních onemocnění a onemocnění u imunosuprimovaných osob.

Preventivní a represivní opatření

Hlášení onemocnění. Pacienti s herpetickými lézemi nesmí přijít do styku s novorozenci, s dětmi s ekzémem, s pacienty s popáleninami a s imunosuprimovanými osobami.