Plný název analytů

protilátKY proti cytomegaloviru (SÉRUM)

 

 

Místo odběru krve

NL-BioLAB Klatovy – OM Klatovy, OM Domažlice, OM Plzeň

Místo zpracování

NL-BioLAB Praha

https://www.nextlab.cz/nase-laboratore/nl-biolab-s-r-o-laborator-praha-jankovcova

 

 

Indikace testu

§  Suspektní infekce CMV

§  Diferenciální diagnóza syndromu infekční mononukleózy - je asi v 80 % způsoben EBV, v 10 % cytomegalovirem a v 10 % adenoviry, virem zarděnek, HHSV-6 anebo toxoplazmózou. Může také jít o alergickou reakci na některé léky např. hydantoináty.

§  Skríninkové vyšetření v panelu TORCH (gravidita, předoperační vyšetření aj.)

 

Etiologie

Původcem je herpetiformní cytomegalovirus (CMV) se schopností působit jednak akutní infekci a jednak dlouhodobě perzistovat v latentní formě v organismu po primární infekci a působit rekurentní exacerbace.

 

Epidemiologie

Široce rozšířená infekce, k primoinfekci dochází v časném dětství, případně kongenitálně nebo perinatálně. Asi 80 % dospělých je infikováno s tím, že se jedná o latentní perzisující infekci lymfocytů. Infikována je i řada epiteliálních buněk.

 

Přenos

Osobním kontaktem prostřednictvím sekretů (sliny, mateřské mléko aj.) a při krevních transfúzích nebo transplantacích.

 

Klinický obraz - záleží na věku.

1.     Novorozenci – asi 1 % je infikováno prenatálně. V případě primární infekce matky během gravidity může být u dítěte typická cerebrální  a viscerální symptomatologie (hepatosplenomegalie, meningoencefalitida, pneumonie, spastické parézy, psychomotorické poruchy, mozkové kalcifikace aj.). Případy rekurentní infekce jsou často asymptomatické s nebezpečím poškození sluchu a intelektu.

       Asi 25 % je infikováno perinatálně. Tyto případy jsou obvykle asymptomatické a bez následných komplikací. Pouze případy iatrogenní infekce transfuzí krve nedonošeným dětem nebo imukopromitovaným dětem mohou být život ohrožující.

2.     Děti a dospělí – nákaza CMV se obvykle klinicky nemanifestuje nebo jen jako horečnaté onemocnění s lymfadenitidou pod klinickým i laboratorním obrazem infekční mononukleózy.

3.     Imunokompromitovaní pacienti (imunodeficience např. u AIDS, iatrogenní imunosuprese) – CMV je u těchto pacientů jednak původcem jedné z nejvážnějších oportunních infekcí s častým klinickým obrazem intersticiální pneumonie, retinitidy a ulcerativní enterokolitidy, jednak sekundární infekce zhoršující prognózu primárních infekčních onemocnění. U pacientů po transplantaci primární či rekurentní CMV infekce může způsobit rejekci transplantátu.

 

Diagnostika

1.     Mikroskopický (histologický) průkaz CMV buněk v bioptickém materiálu nebo v moči.

2.     Kultivace (moč),

3.     Průkaz vzestupu sérových specifických protilátek proti antigenům CMV.

 

Serologie

1.     IgM protilátky

 

2.     IgG protilátky

 

Při klinickém podezření a negativním průkazu protilátek je vhodné zopakovat vyšetření za 1-2 týdny k posouzení případné serokonverze.

 

Při interpretaci sérologické nálezu je třeba respektovat následující skutečnosti

§  Zjištění zvýšeného titru protilátek proti CMV je pouze jedním z parametrů v diferenciálně diagnostickém procesu a nemůže být hodnoceno izolovaně.

§  Diagnóza CMV infekce musí být stanovena kombinací klinické symptomatologie u pacienta, epidemiologické situace a ostatních laboratorních vyšetření a po vyloučení jiné možné etiologie.

§  Sérologický test může být negativní, byla-li krev odebrána příliš brzy,  tj.před vytvořením protilátek.

§  Negativní výsledek sérologického vyšetření nevylučuje infekci CMV.