|
Plný název analytu |
IMUNOGLOBULIN IgE SPECIFICKÝ (sérum) |
|
|
|
|
Místo odběru krve |
NL-BioLAB
Klatovy – OM Klatovy, OM Domažlice, OM Plzeň |
|
Místo zpracování |
NL-BioLAB Praha https://www.nextlab.cz/nase-laboratore/nl-biolab-s-r-o-laborator-praha-jankovcova
|
Současně dostupná paleta alergenů v
laboratoři NL-BioLAB Praha
Indikace testu
§
neproveditelnost kožních testů pro onemocnění kůže
(ekzém, dermatitis, kopřivka)
§
nebezpečí ze senzibilizace testovaným alergenem (hmyz,
alergeny z ryb, ořechů, penicilin apod.)
§
nesouhlas mezi anamnestickými údaji a výsledkem
kožního testu
§
nemožnost přerušit antialergickou terapii
(antihistaminika, kortikoidy)
§
suspektní
alergické reakce (zánět spojivek, erytém, urtica, senná rýma nebo astma) u osob
s rodinnou dispozicí k alergickým projevům
Klinický význam
§
Alergie je hypersenzitivní reakce organismu vůči cizorodým látkám – alergenům,
které jsou v enormě nízkých koncentracích, ale jsou schopny vyvolat silnou
reakci imunitního systému u lidí s alergickou predispozicí.
§
Z
různých typů alergií je nejčastější typ
1, pro který je charakterická tvorba specifických IgE protilátek, které po
setkání s příslušným příčinným alergenem aktivují alergický zánět. Krátkodobá
expozice alergenu se nemusí projevit u přecitlivělých osob ve zvýšení celkového
IgE v séru, ale zvyšuje se přitom tzv. sérový
IgE specifický na určitý alergen.
§
Více než
15 % populace ve vyspělých státech
trpí alergií.
§
Typickými symptomy jsou rýma, zánět spojivek nebo astma. Pokud
je pozorována systémová alergická reakce, může dojít až k ohrožení života
pacienta (anafylaxe).
§
Alergie
může být způsobena sezónními alergeny
(pyl ze stromů, travin nebo plevelů) nebo celoročními
alergeny (prach, spóry plísní, sliny a domácí zvířata).
§
Alergie
nemusí být způsobena jen alergeny přenášenými vzduchem jako je pyl, prach nebo
spóry, ale mohou být způsobeny i potravními alergeny z jídla. Nejčastěji je to
ořech, sója, pšenice, mušle, ryby, mléko a vejce.
§
Alergie na jídlo je reakce zprostředkovaná uvolněným
specifického IgE, která nastává do hodiny po požití. Obvykle se vyskytující
symptomy jsou pálení rtů, jazyka a patra nebo svědění, nevolnost, průjem a
erytém. Dále se může objevit astmatický záchvat, palpitace a dušnost. Život
ohrožující komplikací je rozvoj anafylaktického šoku.
§
IgE
protilátky proti jednomu rostlinnému alergenu mohou zkříženě reagovat na jídlo pocházející z rostlin nebo i na jiné alergeny.
Například u osob, které jsou alergické na pyl z břízy, se může objevit alergie
na jablka, mrkev, celer, rajčata nebo kiwi (viz. zkřížené alergie).
Klinika anafylaktické reakce - orgánové
projevy
§
Kožní: urtikárie, angioedém, generalizovaný erytém i svědění.
§
GIT: bolesti břicha, nauzea, zvracení, průjem.
§
Oční: otok i zarudnutí spojivek.
§
Ústní: orální alergický syndrom - OASy (svědění, dysfágie, otoky jazyka i
rtů …).
§
Respirační: nosní sekrece i obstrukce, kýchání, laryngeální edém, dysfónie,
inspirační dušnost (sípavý stridor), kašel (typický je suchý „stakato“), tíseň
či tíže na hrudi, expirační dušnost - obstrukce dolních dýchacích cest
(wheezing) až bronchospazmus.
Klinika anafylaktické reakce - celkové
příznaky (kardiovaskulární, centrální)
Hypotenze (vzácně opak s hypertenzí), tachykardie
(vzácněji opak s bradykardií) - oběhový
kolaps až selhání, cyanóza, křeče,
smyslové poruchy (zrakové, sluchové, čití ….), nadměrné pocení, alterace vědomí (spavost, malátnost, dezorientace,
fóbie, halucinace …), bezvědomí až kóma.
Pozn: u žen dochází i ke kontrakcím dělohy.
Zdaleka se však nemusí objevit všechny příznaky, ani jejich intenzita nemusí
být nutně vysoká. Je to značně individuální a snad to odvisí i od příčinného
alergenu (druh, množství a kuchyňská úprava).
Zvláště u případů
končících smrtí jsou v popředí pouze respirační a především celkové
příznaky, ostatní mohou zcela chybět – kožní příznaky jsou popisovány pouze v 7
% fatálních případů. Dokonce lze s určitými výhradami prohlásit, že
v případě manifestace kožních projevů je prognóza anafylaxe spíše dobrá.
Pokud dojde
k druhé fázi, následuje hodiny (výjimečně dny) po první atace. Patofyziologické vysvětlení: první reakce nastane
při kontaktu alergenu se sliznicí GIT v ústech či žaludku, k následné
anafylaxi dojde na úrovni sliznice tenkého a tlustého střeva. Pacient se má
proto sledovat 3 dny po příhodě, zvlášť pokud použil adrenalin.
Protrahovaná anafylaxe musí vést k podezření na krvácení do nadledvin.
Zkřížená alergie
Je to významný
fenomén, který se týká v případě potravinové alergie především tzv. pylových alergiků. Představa je asi taková,
že primární polinotik začne časem reagovat na rostlinné potraviny – díky
botanické příbuznosti pylu a původu rostlinného pokrmu. Je to dáno tím, že
plody, kořeny, listy, šťáva – vše může obsahovat podobný alergen jako pylové
zrnko.
Univerzálním
příkladem je jarní polinotik (líska, bříza) a reakce na lískový oříšek.
Příklady zkřížené alergie
a)
břízovité
b)
trávy
c)
pelyněk
d)
ambrózie