Plný název metodiky	:	IMUNOFIXACE PROTEINŮ (sérum, moč)
Název metodiky pro nálezy	:	Imunofixace bílkovin séra nebo moče
Synonymum názvu metodiky	:	Imunofixace
Analytický princip stanovení	:	Průkaz třídy a typu monoklonální komponenty na principu reakce antigenu se specifickou protilátkou (např.IgG kappa)
Jednotky	:	Kvalitativní průkaz
Vyšetřovaný biologický materiál	:	Sérum
odebírá se	:	Krev
druh odběru	:	Srážlivá krev
· odebírané množství (ml)	:	2 ml
· manipulace s materiálem	:	Zabraňte hemolýze.
· poznámka	:	Stanovení ovlivňuje chylozita a hemolýza séra
Dostupnost vyšetření	:	Rutinní 1 x týdně

Princip

Při podezření na přítomnost monoklonální komponenty (monoklonální protein, M-protein, „paraprotein“) při elektroforetickém vyšetření proteinů krevního séra je provedena tzv.imunofixace, kdy po elektroforetickém rozdělení bílkovin séra se postupně přidají specifické protilátky proti těžkým řetězcům imunoglobulinů IgG, IgA a IgM (příp.IgD) a proti lehkým řetězcům kappa a lambda. Místa, kde dojde k precipitaci na podkladě reakce antigenu se specifickou protilátkou, jsou vizuálně vyhodnocena.

Monoklonální protein je tvořen buď celou molekulou příslušného imunoglobulinu (H i L řetězec) charakterizována třídou (γ, a, m, d, e) a antigenním typem (k nebo l), anebo je tvořena pouze těžkými (H) nebo lehkými (L) řetězci. Rozdíl proti normálním imunoglobulinům je především v jeho homogenitě.

Indikační oblast – susp.monoklonální gammapatie podle elektroforézy bílkovin séra

1) Monoklonální gammapatie neznámého významu (MGUS) - Je nutné periodické sledování pacientů, protože u mnoha z nich přejde MGUS během pěti let v myelom (16%), makroglobulinémii (3%) nebo v primární amyloidozu (3%). Lymfoproliferativní onemocnění vzniká u 17% během 10 let, u 33% během 20 let.

a) Spojené s některými maligními procesy – např.ca tračníku, žlučových cest, prsu

b) Spojené s chronickými zánětlivými a infekčními onemocněními – např.chronická osteomyelitis, TBC, pyelonefritis, revmatoidní artritis

c) Dermatologická onemocnění – lichen myxoedematosus (IgGλ), sklerodermie, pyoderma gangrenosum, LE, psoriasis,

d) Imunusupresivní stavy – AIDS a HIV, transplantace ledvin, transplantace kostní dřeně

e) Onemocnění jater – chronická hepatitis, cirrhosis, primární biliární cirrhosis

f) Různé – RA, zánětlivá seronegativní polyartritis, polymyositis (IgGκ), polymyalgia rheumatica, myastenia gravis, angioneutorický edém, lichen myxedematosus, perniciozní anémie

g) Idiopatické s asymptomatickým obrazem u starších pacientů

2) Maligní monoklonální gammapatie

a) Mnohočetný myelom (IgG, IgA, IgM, IgD, IgE a z volných lehkých řetězců kappa nebo lambda)

§ Symptomatický myelom

§ Smoldering (doutnající, latentní, asymptomatický) myelom (SMM)

§ Plazmocelulární leukémie

§ Nesekretující myelom

§ Osteosklerotický myelom (POEMS = Polyneuropathy, Organomegaly, Endocrinopathy, M-protein, Skin changes)

b) Plazmocytom

§ Solitární kostní plazmocytom

§ Extramedulární plazmocytom

3) Maligní lymfoproliferativní onemocnění

a) Waldenströmova makroglobulinémie

b) Maligní lymfomy

c) Chronická lymfatická leukémie (CLL) – koncentrace M-proteinu v séru je zpravidla 1g/l a většinou (88%) jde o M-protein IgM, imunofixací zahuštěné moče lze BJB v moči prokázat u 65% CLL

4) Nemoc těžkých řetězců (heavy-chain disease) – gamma, alpha, mí, delta (produkce těžkých řetězců proliferací jednoho klonu plazmatických B lymfocytů bez asociace s řetězci lehkými)

5) Primární AL amyloidóza

Symptomatologie mnohočetného myelomu

·

!

Výrazná lokalizovaná bolest – nejčastější symptom v souvislosti s kompresivními frakturami obratlů nebo patologickými frakturami dlouhých kostí (např.žebra). Příznaky komprese míšních nervů je nutno diagnostikovat co nejdříve obvykle na základě příznaků radikulárního dráždění zvyšujícího se např.při kašli nebo kýchání.

· Vysoká sedimentace („stovková“) + zvýšená celková bílkovina v séru při normální koncentraci albuminu

· Snadná únavnost způsobená těžkou anémií.

·

!

Rekurentní bakteriální infekce (obvykle pneumokokové nebo způsobené ostatními gram pozitivními baktériemi) jsou nejčastější u pacientů s pokročilým stádiem onemocnění. Ale mohou být přítomny i v časné fázi onemocnění. Často jsou spojeny se sníženou syntézou ne-monoklonálních imunoglulinů.

·

!

Známky renální insuficience jako důsledek hyperkalcémie nebo přítomností BJB v moči u pokročilých forem onemocnění. Méně častou příčinou je amyloidoza nebo onemocnění s ukládáním imunoglobulinů ve tkáních (ledvinách).

· Nauzea, zmatenost a polyurie jako důsledek hyperkalcémie.

· AL amyloidoza je komplikace MM vyskytující se asi u 15% pacientů. Nejčastějším místem depozit amyloidu (fibrilární protein – nejčastěji amyloidogenní jsou lambda lehké řetězce VI. podskupiny) je jazyk, GIT, myokard, kůže, kosterní svalstvo a karpální ligamenta. Z toho plynou nálezy zvětšení velikosti jazyka, hepatomegalie, periorbitální purpura, edémy kloubů a periferní neuropatie.

· Paraplegie – může být známkou kompresivní fraktury obratlů s míšní kompresí.

· Zvýšená krvácivost – při trombocytémii (pokročilé onemocnění).

· Podkožní noduly – ložiska vznikající ukládáním plazmatických buněk.

· Zmatenost, únavnost a zhoršené vidění – mohou být známkou hyperviskozního syndromu (je vzácný při koncentraci M-proteinu pod 50 g/l).

CAVE - v řadě případů jsou přítomny pouze laboratorní nálezy:

§ anémie

§ zvýšená celková bílkovina v séru

§ monoklonální protein na ELFO bílkovin séra

§ hyperkalcémie

§ laboratorní známky renální insuficience

Literatura

1. Tichý M. Laboratorní analýza monoklonálních imunoglobulinů (paraproteinů). FINIDR s.r.o., Český Těšín 1997.

2. Carrer D. Serum protein electrophoresis and imunofixation. Laboratories Sébia 1994.

3. Kyle RA: Sequence of testing for monoclonal gammopathies. Arch Pathol Lab Med. 1999; 123: 114-118.

4. Bradwell A.R. Serum Free Light Chain Assays. Binding Site, 2002 (firemní literatura)