Plný název analytů

 

 

HEPATITIS B (SÉRUM)

1.    Povrchový antigen HBV (HBsAg)

2.    e-antigen HBV (HBeAg)

3.    Protilátky proti povrchovému antigenu HBV

4.    Protilátky proti e-antigenu HBV

5.    Protilátky IgM proti core HBV

6.    Protilátky IgG proti core HBV

7.    Průkaz DNA HBV

Název metody pro nálezy

1.     HBsAg

2.     HBeAg

3.     AntiHBs

4.     AntiHBe

5.     AntiHBc IgM

6.     AntiHBc IgG

7.     HBV DNA

Synonymum názvu analytu

HBV = virus hepatitidy B

Analytický princip stanovení

Elektrochemiluminiscenční imunoanalýza (ELECSYS–Roche)

Jednotky

Kvalitativní průkaz

Vyšetřovaný biologický materiál

Sérum

·       odebírá se

Krev

·       druh odběru

Srážlivá venózní krev

·       odebírané množství (ml)

5

·       manipulace s materiálem

Po odběru uchovávat krev v lednici při 2-80C po dobu 7 dnů, pak je vhodné ji zmrazit na -200C se stabilitou 3 měsíců.

·       poznámka

Falešně pozitivní výsledky mohou způsobit lidské protilátky proti myším protilátkám (HAMA) u pacientů, kterým byly podány preparáty na bázi myších protilátek.

Dostupnost vyšetření po doručení vzorku do laboratoře

(H=hodina, D=den, T=týden)

1 H

2 H

4 H

1 D

2-3 D

1 T

2-3 T

 

Hodnocení markerů hepatitidy B

HBsAg

HBeAg

AntiHBe

AntiHBc

AntiHBs

HBV DNA

Interpretace nálezu

IgM

IgG

-

-

-

-

-

-

+

„imunologické okno“ = infekce s HBV bez detekovatelného HBsAg

+

-/+

-

-

-

-

+

inkubační perioda

+

+

(+)/-

+

+

-

+

akutní hepatitis B – infekční stadium

+

+

-

-

+

-

+

přetrvávající infekční nosičství

+/-

-

+

+/-

+

-

-/(+)

přetrvávající „neinfekční“ nosičství

-

-

+

+/-

+

+

-

rekonvalescence

-

-

-

-

+

+

-

proběhlá infekce-uzdravení

-

-

-

-

+

-

-

uzdravení s vymizením antiHbs

-

-

-

-

-

+

-

vakcinace = opakovaná expozice k antigenu bez infekce

 

 

Indikační oblast - Susp. infekce virem hepatitidy typu B

 

Virus hepatitidy B (HBV)

§  DNA Hepadnavirus s antigenně velice složitou strukturou, velikost 42 nm. Obal i jádro jsou antigenně odlišné – rozlišujeme povrchový antigen HbsAg a jádrový HbcAg, nukleokapsid obsahuje HbeAg.

§  HBV není přímo cytotoxický – jaterní poškození je výsledkem imunitní odpovědi s následnou destrukcí hepatocytů.

§  Přenos je parenterální, pohlavním stykem, z matky na dítě, i.v.narkomanie.

§  Letalita až 1:100 případů, fulminatní průběh v 0.5-1%, zhojení akutní formy nad 90 %, přechod do chronicity pod 10 %, jaterní cirhóza v 1 %. Prognóza je horší při špatném celkovém stavu, u žen v klimakteriu a starších, u alkoholiků, nemocných s nespecifickými záněty střev a u hyperthyreózy.

 

Diagnóza infekce hepatitidy B (HB) je založena na průkazu specifických antigenů a protilátek

§  HBsAg je pozitivní u akutních i chronických onemocnění. Přetrvávání pozitivity HbsAg déle než 6 měsíců signalizuje chronické nosičství HBV. Zůstává prokazatelný v séru nejméně po dobu replikace viru nebo do integrace HBV-DNA do genomu nositele.Až po úplném zvládnutí infekce, ale již před sérokonverzí na antiHBs, zůstává HbsAg detekovatelný díky vysokému počtu cirkulujících částeček virového obalu. HbsAg je markerem HBV infekce, ale neznamená vždy infekciozitu !!!

§  HbeAg, HBV-DNA a DNA polymeráza jsou markery infekciozity a přetrvávají u nemocných, u nichž dochází k progresi v chronické onemocnění.

§  HbcAg se nedá v cirkulující krvi běžně určit, neboť je ve velice nízké koncentraci.

§  AntiHBs se vzácně mohou objevit již záhy po vymizení HbsAg, ale častěji je přítomna pauza (několik měsíců až rok) mezi vymizením HbsAg a objevením se antiHBs („diagnostické okno“).

§  Přítomnost antiHBc IgM ve vysokém titru je znakem akutní infekce nebo reinfekce, vzácněji i chronického jaterního onemocnění.

§  Nízký titr antiHBc IgG a současně antiHBs signalizují dávnou infekci a imunitu. AntiHBc IgG samotné jsou vzácné, obvykle jsou výrazem neschopnosti tvořit antiHBs.

§  Bezpečným průkazem perzistence HBV může být jen průkaz PCR HBV-DNA

 

Klinická charakteristika typického akutního průběhu

§  Inkubační doba     30-180 dnů

§  Iniciální fáze          Trvá dny až týdny. Jsou přítomny nespecifické „chřipkové“ příznaky (únava, slabost, febrilie, infekce HCD, bolesti hlavy, svalů a kloubů), GIT symptomatologie (nechutenství, nauzea, zvracení, tlak v epigastriu či pod pravým žeberním obloukem, nadýmání. Na konci ztmavne moč a stolice se stává světlejší.

§  Ikterické stadium   Trvá obvykle několik týdnů, teploty se normalizují, někdy přetrvávají subfebrilie. S příchodem ikteru se nemocnému celkově uleví a mizí symptomatologie iniciální fáze.

§  Rekonvalescence   Obtíže postupně mizí. Může přetrvávat dlouhodobá snadnější únavnost po fyzické námaze. K úplnému klinickému zhojení dochází obvykle během 3-4 měsíců od začátku choroby. Může však dojít k chronickému cirhotickému postižení jater.

 

Diagnóza

§  Anamnéza + klinické vyšetření

§  Zhodnocení epidemiologických souvislostí

§ 

!

 
Laboratorní výsledky       

§   Průkaz specifických antigenů HbsAg, HbcAg, HbeAg a protilátek antiHBs, antiHBc IgM a IgG, antiHBe a HBV-DNA.

§   Zvýšení aktivity ALT a AST až 10x s převahou ALT (především v ikterické fázi) – abnormální hodnoty přetrvávají často i řadu týdnů po normalizaci sérového bilirubinu.

§   Aktivita ALP je zvýšena středně, vysoké hodnoty jsou u cholestatické formy.

§   Zvyšuje se GGT , LD a sérové železo.

§   Bilirubin v séru stoupá u ikterických forem s převahou přímého (konjugovaného).

§   FW je normální nebo lehce zvýšená, u fulminantních forem se prodlužuje protrombinový čas s poklesem trombocytů a vzestupem leukocytů.

§   V moči nacházíme bilirubin, urobilinogen a urobilin, na vrcholu ikteru mohou hydroderiváty vymizet. Při ústupu ikteru vymizí bilirubin v moči dříve než se normalizuje v séru.

 

Literatura

§ Zima T. Laboratorní diagnostika. Praha: Galén, 2002

§ Tietz N.W. Clinical Guide to Laboratory Tests. Philadelphia: Saunders. 1995

§ Wallach J. Interpretation of Diagnostic Tests. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins, 2000

§ Firemní literatura