Plný název analytů |
: |
HELICOBACTER PYLORI (průkaz ve stolici) |
Název metody pro
nálezy |
: |
F-H.pylori (stolice) |
Synonymum názvu
analytu |
: |
Helicobacter pylori |
Analytický princip
stanovení |
: |
Kvalitativní
imunochromatografický test RAPID Hp
StAR (fa.DAKO) detekující přítomnost antigenů
H.pylori ve vzorcích stolice na principu vazby
specifické monoklonální protilátky s antigeny H.pylori. |
Jednotky |
: |
Kvalitativní průkaz
(přítomen – nepřítomen) |
Vyšetřovaný biologický
materiál |
: |
Stolice |
§
Odebírané množství |
: |
Vzorek stolice velikosti
hrášku |
§
Manipulace s materiálem |
: |
§
Testovány mohou být čerstvé nebo zmrazené vzorky stolice. §
Vzorky mohou být uchovávány při teplotě 2 až 8 °C po dobu až
pěti dnů aniž by došlo k ovlivnění výsledku testu. §
Pro delší uchovávání skladujte vzorky při teplotě –20 °C nebo nižší. §
Vzorky by neměly být opakovaně zmrazovány a rozmrazovány. |
Poznámka |
: |
Odběrovou soupravu vydá
laboratoř na vyžádání, jedná se o nádobku pro parazitologické vyšetření. |
Dostupnost vyšetření |
: |
Rutinní |
Referenční hodnoty |
: |
Výsledek kvalitativního
průkazu je hodnocen škálou:
§
pozitivní §
negativní §
neplatný výsledek (pokud se neobjeví
kontrolní linie, která indikuje správné
provedení testu) |
Kód v Sazebníku výkonů |
: |
82117 (469 bodů) |
Indikace testu
§
Vstupní předendoskopická diagnostika infekce bakterií H. pylori.
§
Monitorování úspěšnosti eradikační terapie u léčených pacientů, a to
v době za 4 až 6 týdnů po jejím dokončení.
Charakteristika Helicobacteru pylori
§
V roce 1983 popsali Marshall a Warren přítomnost organismu podobného
Campylobacteru v antru a těle žaludku u pacientů s histologicky prokázanou
gastritidou nebo peptickými vředy.
§
H.pylori je gramnegativní,
mikroaerofilní, neinvazivní bakterie velikosti 3,5 x 0,6 μm kolonizující povrchový hlen
sliznice žaludečního typu.
§
Dnes je Helicobacter pylori
považován za závažného původce onemocnění gastrointestinálního traktu2.
Infekce H. pylori vede k zánětu, u kterého existuje silná korelace s
chronickou gastritidou, peptickými vředy žaludku a duodena a karcinomem
žaludku. U pacientů, kteří absolvovali úspěšnou eradikační terapii, bylo
prokázáno, že vztah má charakter příčiny a následku – gastritida a vředy byly
často vyléčeny.
§
Tato baktérie se adaptovala k životu v kyselém prostředí žaludku. Enzym
ureáza štěpí močovinu na amoniak a oxid uhličitý, čímž dochází k neutralizaci
kyseliny, takže H. pylori může přežít baktericidní podmínky v žaludku.
Produkce katalázy a superoxiddismutázy chrání tyto baktérie před neutrofilním atakem
ve sliznici žaludku.
§
U mnoha pacientů infikovaných H. pylori dochází ke vzniku
gastritidy a asi u 10 % z nich se vytvoří vředy. 90 % pacientů
trpících vředy žaludku či duodena je pozitivních na H. pylori, a to
nezávisle na věku. Důvody tohoto jevu, stejně jako cesty infekce, jsou
předmětem celosvětového výzkumu5.
Epidemiologie
a)
H.pylori se
vyskytuje po celém světě, prevalence vykazuje výrazné geografické odlišnosti,
rozdíly mohou být také mezi různými populačními skupinami ve stejné zemi.
b)
Typické období pro získání infekce je dětský věk pravděpodobně již před
5.rokem života, byla zjištěna i v novorozeneckém a kojeneckém věku. S věkem
výskyt stoupá.
c)
V ČR byla dechovým testem zjištěna 30% prevalence u dětí ve věku 5-14
let bez rozdílu pohlaví.
d)
Výskyt je výrazně ovlivněn hygienickými podmínkami v rodině.
e) Přenos se děje podle současných znalostí fekálně-orální, orálně-orální a gastro-orální cestou.
Klinický obraz infekce H.pylori
1.
GIT choroby v dětském věku
§
Akutní infekce způsobuje přechodnou pangastritidu s hypoaciditou.
§
Chronická gastritis se vyvine prakticky u všech kolonizovaných dětí, u
80-90 % se neobjeví klinická symptomatologie, i když dochází k histologickým
změnám žaludeční sliznice.
§
Duodenální vřed (až u 90 % je prokazatelný H.pylori) se vyvine hlavně u dětí s antrálně predominantní
gastritidou, zatímco žaludeční vřed je v dětském věku velmi vzácný.
1.
GIT choroby u dospělých
§
Žaludeční a duodenální vředová choroba
§
Slizniční atrofie
§
Intestinální metaplázie
§
Non-Hodgkinovský lymfom
§
Adenokarcinom žaludku
2.
Extra-gastrointestinální
choroby s možným vztahem k infekci H.pylori
§
Sideropenická anémie, idiopatická trombopenická purpura, H-S purpura
§
Kožní choroby (rosacea, urtica, alopecia areata, angioedém)
§
Kardiovaskulární onemocnění
§
Reynodův syndrom
§
Syndrom náhlého úmrtí kojence
§
Migréna
§
Autoimunitní thyreoditida
Laboratorní diagnostika infekce H.pylori
1.
Nepřímá - detekce specifických
protilátek metodou ELISA a Westernblot, jejichž přítomnost může mít jen
anamnestický význam a neprokazuje aktuální přítomnost H.pylori v organismu.
2.
Přímá
a. Bakteriologie s kultivací
mikroba (není běžně užívaná)
b. Ureázový test prokazující
aktivitu ureázy produkované H.pylori
v bioptickém vzorku sliznice žaludku
c. Molekulárně biologické metody
na bázi PCR
d. Dechový test
e.
Průkaz antigenů H.pylori ve stolici reakcí se
specifickou monoklonální protilátkou testem RAPID
Hp StAR (fy.DAKO)
Interpretace testu
RAPID Hp StAR (fy.DAKO)
§
Výsledky testu musí být interpretovány v souvislosti
s klinickým obrazem a dalšími navazujícími diagnostickými postupy
(invazivní endoskopické vyšetření).
§
V literatuře se nedoporučuje screeningové vyšetřování u
asymptomatických jedinců.
§
Samostatný průkaz přítomnosti H.pylori
u pacientů trpících dyspepsií by neměl být bez endoskopického průkazu
slizničních ulcerózních změn indikací k eradikační léčbě.
§
Negativní výsledek testu stoprocentně nevylučuje možnost infekce
pacienta H.pylori.
§
Neúspěšná detekce H.pylori
může být způsobena faktory, jako je odběr vzorku v nevhodném období
choroby, kdy je ve stolici příliš malé množství vylučovaných antigenů H.pylori , nebo nesprávná manipulace se
vzorky.
Literatura
1.
Bureš J. et al.: Doporučený postup České gastroenterologické
společnosti ČLS JEP pro dospělé. Česká a slovenská gastroenterologie a
hepatologie ČSL JEP, 58, 2004, s. 151-155.
2.
Sýkora J. et al.: Současná epidemiologicko-klinická problematika
infekce H. pylori v dětském věku.Epidemiol.Mikrobiol.Imunol. 55, 2006,
č.1, s. 3-16
3.
Literatura firmy Dako Cytomation