Plný název analytů

:

HELICOBACTER  PYLORI (průkaz ve stolici)

Název metody pro nálezy

:

F-H.pylori (stolice)

Synonymum názvu analytu

:

Helicobacter pylori

Analytický princip stanovení

:

Kvalitativní imunochromatografický test RAPID Hp StAR (fa.DAKO) detekující přítomnost antigenů  H.pylori  ve vzorcích stolice na principu vazby specifické monoklonální protilátky s antigeny H.pylori.

Jednotky

:

Kvalitativní průkaz (přítomen – nepřítomen)

Vyšetřovaný biologický materiál

:

Stolice

§          Odebírané množství

:

Vzorek stolice velikosti hrášku

§          Manipulace s materiálem

:

§        Testovány mohou být čerstvé nebo zmrazené vzorky stolice.

§        Vzorky mohou být uchovávány při teplotě 2 až 8 °C po dobu až pěti dnů aniž by došlo k ovlivnění výsledku testu.

§        Pro delší uchovávání skladujte vzorky při teplotě –20 °C nebo nižší.

§        Vzorky by neměly být opakovaně zmrazovány a rozmrazovány.

Poznámka

:

Odběrovou soupravu vydá laboratoř na vyžádání, jedná se o nádobku pro parazitologické vyšetření.

Dostupnost vyšetření

:

Rutinní

Referenční hodnoty

:

Výsledek kvalitativního průkazu je hodnocen škálou:                                                      

§        pozitivní

§        negativní

§        neplatný výsledek (pokud se neobjeví kontrolní linie, která indikuje správné  provedení testu)

Kód v Sazebníku výkonů

:

82117 (469 bodů)

Indikace testu

§          Vstupní předendoskopická diagnostika infekce bakterií H. pylori.

§          Monitorování úspěšnosti eradikační terapie u léčených pacientů, a to v době za 4 až 6 týdnů po jejím dokončení.

Charakteristika Helicobacteru pylori

§          V roce 1983 popsali Marshall a Warren přítomnost organismu podobného Campylobacteru v antru a těle žaludku u pacientů s histologicky prokázanou gastritidou nebo peptickými vředy.

§          H.pylori je gramnegativní, mikroaerofilní, neinvazivní bakterie velikosti 3,5 x 0,6 μm kolonizující povrchový hlen sliznice žaludečního typu.

§          Dnes je Helicobacter  pylori považován za závažného původce onemocnění gastrointestinálního traktu2. Infekce H. pylori vede k zánětu, u kterého existuje silná korelace s chronickou gastritidou, peptickými vředy žaludku a duodena a karcinomem žaludku. U pacientů, kteří absolvovali úspěšnou eradikační terapii, bylo prokázáno, že vztah má charakter příčiny a následku – gastritida a vředy byly často vyléčeny.

§          Tato baktérie se adaptovala k životu v kyselém prostředí žaludku. Enzym ureáza štěpí močovinu na amoniak a oxid uhličitý, čímž dochází k neutralizaci kyseliny, takže H. pylori může přežít baktericidní podmínky v žaludku. Produkce katalázy a superoxiddismutázy chrání tyto baktérie před neutrofilním atakem ve sliznici žaludku.

§          U mnoha pacientů infikovaných H. pylori dochází ke vzniku gastritidy a asi u 10 % z nich se vytvoří vředy. 90 % pacientů trpících vředy žaludku či duodena je pozitivních na H. pylori, a to nezávisle na věku. Důvody tohoto jevu, stejně jako cesty infekce, jsou předmětem celosvětového výzkumu5.

Epidemiologie

a)       H.pylori se vyskytuje po celém světě, prevalence vykazuje výrazné geografické odlišnosti, rozdíly mohou být také mezi různými populačními skupinami ve stejné zemi.

b)       Typické období pro získání infekce je dětský věk pravděpodobně již před 5.rokem života, byla zjištěna i v novorozeneckém a kojeneckém věku. S věkem výskyt stoupá.

c)       V ČR byla dechovým testem zjištěna 30% prevalence u dětí ve věku 5-14 let bez rozdílu pohlaví.

d)       Výskyt je výrazně ovlivněn hygienickými podmínkami v rodině.

e)       Přenos se děje podle současných znalostí fekálně-orální, orálně-orální a gastro-orální cestou.


Klinický obraz infekce H.pylori

1.       GIT choroby v dětském věku

§          Akutní infekce způsobuje přechodnou pangastritidu s hypoaciditou.

§          Chronická gastritis se vyvine prakticky u všech kolonizovaných dětí, u 80-90 % se neobjeví klinická symptomatologie, i když dochází k histologickým změnám žaludeční sliznice.

§          Duodenální vřed (až u 90 % je prokazatelný H.pylori) se vyvine hlavně u dětí s antrálně predominantní gastritidou, zatímco žaludeční vřed je v dětském věku velmi vzácný.

1.       GIT choroby u dospělých

§          Žaludeční a duodenální vředová choroba

§          Slizniční atrofie

§          Intestinální metaplázie

§          Non-Hodgkinovský lymfom

§          Adenokarcinom žaludku

2.       Extra-gastrointestinální choroby s možným vztahem k infekci H.pylori

§          Sideropenická anémie, idiopatická trombopenická purpura, H-S purpura

§          Kožní choroby (rosacea, urtica, alopecia areata, angioedém)

§          Kardiovaskulární onemocnění

§          Reynodův syndrom

§          Syndrom náhlého úmrtí kojence

§          Migréna

§          Autoimunitní thyreoditida

Laboratorní diagnostika infekce H.pylori

1.       Nepřímá - detekce specifických protilátek metodou ELISA a Westernblot, jejichž přítomnost může mít jen anamnestický význam a neprokazuje aktuální přítomnost H.pylori v organismu.

2.       Přímá 

a.      Bakteriologie s kultivací mikroba (není běžně užívaná)

b.      Ureázový test prokazující aktivitu ureázy produkované H.pylori v bioptickém vzorku sliznice žaludku

c.      Molekulárně biologické metody na bázi PCR

d.      Dechový test

e.      Průkaz antigenů H.pylori ve stolici reakcí se specifickou monoklonální protilátkou testem RAPID Hp StAR (fy.DAKO)

Interpretace testu RAPID Hp StAR (fy.DAKO)

§          Výsledky testu musí být interpretovány v souvislosti s klinickým obrazem a dalšími navazujícími diagnostickými postupy (invazivní endoskopické vyšetření).

§          V literatuře se nedoporučuje screeningové vyšetřování u asymptomatických jedinců.

§          Samostatný průkaz přítomnosti H.pylori u pacientů trpících dyspepsií by neměl být bez endoskopického průkazu slizničních ulcerózních změn indikací k eradikační léčbě.

§          Negativní výsledek testu stoprocentně nevylučuje možnost infekce pacienta H.pylori.

§          Neúspěšná detekce H.pylori může být způsobena faktory, jako je odběr vzorku v nevhodném období choroby, kdy je ve stolici příliš malé množství vylučovaných antigenů H.pylori , nebo nesprávná manipulace se vzorky.

Literatura

1.       Bureš J. et al.: Doporučený postup České gastroenterologické společnosti ČLS JEP pro dospělé. Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie ČSL JEP, 58, 2004, s. 151-155.

2.       Sýkora J. et al.: Současná epidemiologicko-klinická problematika infekce H. pylori v dětském věku.Epidemiol.Mikrobiol.Imunol. 55, 2006, č.1, s. 3-16

3.       Literatura firmy Dako Cytomation