Plný název analytu	EPSTEIN-BARR VIRUS (EBV) PROTILÁTKY (SÉRUM)
Místo odběru krve	NL-BioLAB Klatovy – OM Klatovy, OM Domažlice, OM Plzeň
Místo zpracování	NL-BioLAB Praha https://www.nextlab.cz/nase-laboratore/nl-biolab-s-r-o-laborator-praha-jankovcova

Indikace testu

Suspektní EB-viróza

EB-viróza

Etiologie

Původcem je herpetický virus Ebstein-Barrové (EBV) – po nákaze přetrvává doživotně v organismu. Občas dochází k jeho reaktivaci a k vylučování viru slinami (pro možný přenos polibkem někdy nemoc označována jako nemoc milenců). Tato reaktivace zpravidla nevyvolává žádné klinické příznaky kromě nebezpečí přenosu na jiné osoby.

Epidemiologie

Zdrojem nákazy je nemocný nebo zdravý nosič viru. Přenos se uskutečňuje těsným kontaktem, ale nákaza se může přenést i transfúzí krve. Nakažlivost je nízká, onemocnění zanechává dlouhodobou imunitu.

Inkubační doba je 4-7 týdnů.

Klinický obraz záleží na věku.

Batolata – infekce buď zcela bez příznaků, nebo jako necharakteristické horečnaté onemocnění s lehkými respiračními nebo střevními příznaky. Někdy mírné zvětšení krčních uzlin, hepatosplenomegalie a v krevním obraze lymfo-monocytóza. Průběh bývá nekomplikovaný.

Diagnóza – stanovení specifických protilátek proti EB virovým antigenům, Paul-Bunnellova reakce (IM heterofilní protilátky) bývá u malých dětí často negativní.

Školní a dorostový věk – nákaza EBV se manifestuje syndromem infekční mononukleózy s klinickými, hematologickými a serologickými příznaky.

Klinický obraz	Horečka, angína, zduření uzlin, hepatosplenomegalie, laboratorní známky poškození jater
Krevní obraz	Neutropenie, lymfocytóza, monocytóza, více než 10 % atypických lymfoidních monocytů
Serologie	Přítomnost heterofilních protilátek, průkaz specifických protilátek metodami Western Blot nebo ELISA, pozitivní Paulova-Bunnellova reakce, Ericsonův OCH test aj.

Nejčastější anginózní forma onemocnění – povlaková angína s nápadným zduřením uzlin a příliš neragující na ATB terapii. Vzácnější je forma žlázová s povšechným zduřením uzlin bez angíny, forma jaterní (vyšší AST, ALT, ALP a GMT a bilirubin v séru, UBG v moči) s akutní hepatitidou s lehkým ikterem nebo forma tyfoidní s vysokými horečkami a alterací stavu.

Průběh onemocnění – běžně trvá 2-4 týdny.

Komplikace

Dechová nedostatečnost z obstrukce dýchacích cest zduřelou lymfatickou tkání, myokarditis, serózní meningitis, přechodný útlum krvetvorby, hemolytická anémie a nebezpečná ruptura sleziny.

Laboratorní diagnostika – průkaz sérových protilátek IgM a IgG proti antigenům EBV:

1. Anti-IgM/VCA a anti-IgG/VCA protilátky, anti-IgM/ EBNA

§ Objevují v akutním stádiu, IgM klesají během 1-3 měsíců a mizí do 6 měsíců, IgG přetrvávají v nízkém titru celoživotně.

§ Vysoké titry anti-IgG/VCA protilátek mohou být u Burkittova lymfomu a nasofaryngeálního karcinomu a u imunosuprimovaných pacientů !!!

2. Anti-IgG/EA protilátky

§ Zvýšení 3-4 týdny po promoinfekci, přetrvávají několik měsíců až roků, často přítomny při reaktivaci.

3. Anti-IgG/EBNA protilátky

§ Objevují se týdny až měsíce po infekci a přetrvávají celoživotně.

Hodnocení serologie protilátek u EB-virózy

IgG-EBNA-1	IgG-VCA	IgM-VCA	IgM-EBNA-1	IgG-EA	DIAGNOSTICKÝ ZÁVĚR
-	-	-	-	-	Dosud neinfekční pacient
-	-	-	-	+	Časná primoinfekce
-	-	+	-	±
-	++	++	-	±	Primoinfekce (95 % případů)
-	++	-	+	±	Primoinfekce (5 % případů)
+	++	-	-	-	Pozdní fáze infekce (95 % případů)
-	+	-	-	-	Pozdní fáze infekce (5 % případů)
+	+	+	-	+	Reaktivace chronické infekce
+	++	-	-	++
+	++	++	-	-
-	++	-	-	++	Reaktivace chronické infekce nebo při dlouhodobém zvýšení známka chron.infekce
-	++	-	-	-	Reaktivace nebo vymizení anti-EBNA protilátek v pozdní fázi infekce

Při klinickém podezření a negativním průkazu protilátek je vhodné zopakovat vyšetření za 1-3 týdny k posouzení případné sérokonverze.

Diferenciální diagnóza

Syndrom infekční mononukleózy je asi v 80 % způsoben EBV, v 10 % cytomegalovirem a v 10 % adenoviry, virem zarděnek, HHSV-6 anebo toxoplazmózou. Může také jít o alergickou reakci na některé léky např. hydantoináty.

Při interpretaci sérologické nálezu je třeba respektovat následující skutečnosti

1. Zjištění zvýšeného titru protilátek proti EBV je pouze jedním z parametrů v diferenciálně diagnostickém procesu a nemůže být hodnocen izolovaně.

2. Diagnóza EB-virózy musí být stanovena kombinací klinické symptomatologie u pacienta, epidemiologické situace a ostatních laboratorních vyšetření a po vyloučení jiné možné etiologie.

3. Sérologický test může být negativní, byla-li krev odebrána příliš brzy, tj.před vytvořením protilátek.

4. Negativní výsledek sérologického vyšetření nemocného s klinickou diagnózou LB může být způsoben podáním ATB na počátku onemocnění, a to i z jiné indikace.

5. Negativní výsledek sérologického vyšetření nevylučuje infekci EBV.