Plný název analytu	CYTOMEGALOVIRUS (CMV) PROTILÁTKY (sérum)
Místo odběru krve	NL-BioLAB Klatovy – OM Klatovy, OM Domažlice
Místo zpracování	NL-BioLAB Praha https://www.nextlab.cz/nase-laboratore/nl-biolab-s-r-o-laborator-praha-jankovcova

Indikace testu

1. Suspektní infekce cytomegalovirem

2. Dif.dg.syndromu infekční mononukleózy

Cytomegalovirová infekce

Etiologie

Původcem je herpetiformní cytomegalovirus (CMV) se schopností působit jednak akutní infekci a jednak dlouhodobě perzistovat v latentní formě v organismu po primární infekci a působit rekurentní exacerbace.

Epidemiologie

Široce rozšířená infekce, k primoinfekci dochází v časném dětství, případně kongenitálně nebo perinatálně. Asi 80 % dospělých je infikováno s tím, že se jedná o latentní perzisující infekci lymfocytů. Infikována je i řada epiteliálních buněk.

Přenos

Osobním kontaktem prostřednictvím sekretů (sliny, mateřské mléko aj.) a při krevních transfúzích nebo transplantacích.

Klinický obraz - záleží na věku.

1. Novorozenci – asi 1 % je infikováno prenatálně. V případě primární infekce matky během gravidity může být u dítěte typická cerebrální a viscerální symptomatologie (hepatosplenomegalie, meningoencefalitis, pneumonie, spastické parézy, psychomotorické poruchy, mozkové kalcifikace aj.). Případy rekurentní infekce jsou často asymptomatické s nebezpečím poškození sluchu a intelektu.

Asi 25 % je infikováno perinatálně. Tyto případy jsou obvykle asymptomatické a bez následných komplikací. Pouze případy iatrogenní infekce transfuzí krve nedonošeným dětem nebo imukopromitovaným dětem mohou být život ohrožující.

2. Děti a dospělí – nákaza CMV se obvykle klinicky nemanifestuje nebo jen jako horečnaté onemocnění s lymfadenitidou pod klinickým i laboratorním obrazem infekční mononukleózy.

3. Imunokompromitovaní pacienti (imunodeficience např. u AIDS, iatrogenní imunosuprese) – CMV je u těchto pacientů jednak původcem jedné z nejvážnějších oportunních infekcí s častým klinickým obrazem intersticiální pneumonie, retinitidy a ulcerativní enterokolitidy, jednak sekundární infekce zhoršující prognózu primárních infekčních onemocnění. U pacientů po transplantaci primární či rekurentní CMV infekce může způsobit rejekci transplantátu.

Diagnostika

Mikroskopický (histologický) průkaz CMV buněk v bioptickém materiálu nebo v moči, kultivace (moč), průkaz vzestupu sérových specifických protilátek IgA, IgM a IgG proti antigenům CMV.

Diferenciální diagnóza syndromu infekční mononukleózy

Je asi v 80 % způsoben EBV, v 10 % cytomegalovirem a v 10 % adenoviry, virem zarděnek, HHSV-6 anebo toxoplazmózou. Může také jít o alergickou reakci na některé léky např. hydantoináty.

Sérologie

1. Anti-CMV IgM protilátky

§ objevují se během 1-2 týdnů po primoinfekci a přetrvávají maximálně 3 až 4 měsíce, u ¼ pacientů mohou však přetrvávat až 1 rok

§ jsou pozitivní u novorozenců při intrauterinní infekci plodu (nepřechází transplacentárně)

§ nemusí být však prokazatelné až u 50 % případů CMV infekce u novorozenců a dětí

§ pozitivita u dospělých může být známkou akutní infekce, reinfekce (během posledních 3-4 měsíců) a reaktivace

2. Anti-CMV IgG protilátky

§ objevují se v séru za 2-4 týdny po primární infekci a dosahují vrcholu po 2 až 3 měsících po infekci

§ u imunodefektních jedinců je tvorba protilátek ovlivňována opakovanou infekcí, vyvolanou reaktivovaným virem, vedoucí k opětovné tvorbě IgM protilátek a dalšímu nárůstu hladin IgG protilátek.

§ CAVE – prevalence IgG protilátek proti CMV v populaci nad 30 let může být 40-100% !!!

Hodnocení CMV infekce podle tvorby protilátek proti jednotlivým antigenům

Třída	28 kD	52 kD	65 kD	150 kD	DIAGNOSTICKÝ ZÁVĚR
IgM		+			Akutní primární infekce, reaktivace, reinfekce
IgA	+	+	+	+	Sekundární infekce
IgG	+	+			Časné stádium infekce
				+	Pozdní stádium infekce

Při klinickém podezření a negativním průkazu protilátek je vhodné zopakovat vyšetření za 1-2 týdny k posouzení případné serokonverze.

Při interpretaci sérologické nálezu je třeba respektovat následující skutečnosti

§ Zjištění zvýšeného titru protilátek proti CMV je pouze jedním z parametrů v diferenciálně diagnostickém procesu a nemůže být hodnoceno izolovaně.

§ Diagnóza CMV infekce musí být stanovena kombinací klinické symptomatologie u pacienta, epidemiologické situace a ostatních laboratorních vyšetření a po vyloučení jiné možné etiologie.

§ Sérologický test může být negativní, byla-li krev odebrána příliš brzy, tj.před vytvořením protilátek.

§ Negativní výsledek sérologického vyšetření nevylučuje infekci CMV.

Literatura

1. Zima T. a kol.: Laboratorní diagnostika. Galén, Praha, 2002

2. Tietz NW:Clinical Guide to Laborator Tests, W.B.Saunders Copany, Philadelphia, 1995

3. Khan F. a kol.: Guide to Diagnostic Trstiny, Lippincott Williams and Wilkins, Philadelphia, 2002

4. Wallach J.: Interpretation of Diagnostic Test, Lippincott Williams and Wilkins, Philadelphia, 2000

5. Firemní literatura AID GmbH