Plný název analytu

CA 72- 4 (sérum)

Název metody pro nálezy

S-CA 72-4

Synonymum názvu analytu

Karbohydrátový antigen 72-4, Carbohydrate antigen 72-4, Cancer antigen 72-4

Analytický princip stanovení

Elektrochemiluminiscenční imunoanalýza (Roche Elecsys)

(sendvičová reakce dvou specifických monoklonálních protilátek B72.3 a CC49 proti tumor-asociavanému glykoproteinu TAG 72)

Jednotky

kU/l

Vyšetřovaný biologický materiál

Sérum

odebírá se

Krev

druh odběru

Srážlivá venózní krev

odebírané množství (ml)

3

manipulace s materiálem

Analyt je v séru stabilní při 2-80C po dobu 30 dnů, pak je vhodné vzorek zmrazit na -200C se stabilitou 3 měsíců.

poznámka

Kromě séra je možné vyšetřit rovněž ascites nebo tekutinu pankreatických cyst.

Dostupnost vyšetření

Rutinní (do 1 týdne)

 

Dostupnost vyšetření po doručení vzorku do laboratoře

(H=hodina, D=den, T=týden)

1 H

2 H

4 H

1 D

2-3 D

1 T

2-3 T

Referenční hodnoty (RH)    (M = muž, F = žena, R = rok, M = měsíc, D = den)

Pohlaví

Věk od

 

Věk do

 

Dolní RH

Horní RH

Poznámka

M+F

15

R

99

R

 

6.9

Firemní doporučení fy.Roche

 

Abstrakt

§  Stanovení CA 72-4 je založeno na detekci antigenu TAG 72 glykoproteinového typu determinovaného monoklonálními protilátkami (1981).

§  Za fyziologického stavu jej především produkuje vyvíjející se plod, a to v povrchových epitelech žaludku, jícnu a pankreatu.

§  Stopové množství CA 72-4 bylo prokázáno rovněž v dospělých tkáních plic, v gastrointestinálních a reproduktivních orgánech.

§  Vysoký obsah CA 72-4 v dospělosti vykazují především maligní nádory žaludku, střeva, pankreatu, mléčné žlázy a některých nádorů ovaria (mucinózní typy).

§  Metabolismus a vylučování se děje především v játrech a ledvinách.

§  Biologický poločas a význam pro organismus nejsou zatím známy.

 

Použití pro klinické účely

1)    Maligní onemocnění

a)    Screening, stanovení diagnózy: neužívá se (snad jen pro určení neznámého primárního nádoru). V kombinaci s CEA může odlišit benigní a maligní proces pankreatu vyšetřením tekutiny cyst.

b)    Monitorování průběhu onemocnění:

§  především u karcinomu žaludku - senzitivita CA 72-4 je obecně asi 50 % při téměř 100 % specificitě. Senzitivita záchytu rozsevu onemocnění se zvýší v kombinaci s CEA nebo CA 19-9. Karcinomy žaludku postihují třikrát častěji muže. Většinou se jedná o značně invazivní nádory, dobře přístupné radiodiagnosticky i endoskopicky.

V posledních letech se dostalo sledování markeru CA 72-4 na první místo před CEA a CA 19-9 - jejich senzitivita je udávána 48, 43, resp. 41 % pro primární diagnózu při 95 % specificitě. Pro detekci metastáz jsou uváděny hodnoty 69, 54 a 48 % pro tyto markery ve stejném pořadí.

Při užití kombinace všech tří markerů stoupá senzitivita na 74 %. Jako doporučená kombinace při sledování nemocných a hodnocení terapeutických efektů se uvádí vyšetřování markerů CA 72-4 a CEA (senzitivita 72 %). Hodnoty CEA nad 50 mg/l v séru bývají známkou pokročilého onemocnění, většinou metastáz do jater. Velmi zřídka nádory žaludku produkují vysoké hodnoty AFP, jedná se především o hepatoidní adenokarcinom.

§  karcinom dolní třetiny jícnu - v dolní části jícnu bývají především adenokarcinomy a doporučuje se vyšetřovat stejné markery jako u karcinomu žaludku. V horní části jícnu převládají epidermoidní karcinomy a jim příslušný marker je SCC.

§  karcinom tlustého střeva

§  karcinom pankreatu

§  karcinom ovária (senzitivita 47- 80 %)

§  nemalobuněčný karcinom plic

§  CA 72-4 vhodně doplňuje sledování u nemocných s nádory kolorekta, neprodukující CEA nebo CA 19-9

§  CA 72-4 vykazuje rovněž dostatečnou senzitivitu pro monitorování nemocných s metastázami uvedených nádorů do jater

c)     Odhad závažnosti onemocnění:

Hodnoty přímoúměrně korelují s přítomností vzdálených metastáz.

 

2)    Benigní onemocnění a jiné příčiny zvýšení CA 72-4 v séru

§  benigní mammární nádory

§  vředová choroba žaludku a zánětlivá onemocnění GIT

§  jaterní cirhóza

§  akutní pankreatitis

§  chronická bronchitis

 

Literatura

1.     Firemní literatura firmy Roche

2.     Grem, J.: The prognostic significance of tumor markers in adenocarcinomas of the gastrointestinal tract. Curr Opin. Oncol., 9, 1997, 380-387.

3.     Fateh-Moghadam, A.,Stieber, P.:Sensible use of tumor markers. J. Hartmann Verlag GMBH, 1993.

4.     Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení vyšetření. Karolinum, Praha, 1998.

5.     Klener,P.: Klinická onkologie, Praha, Galén, 2002

6.     Zima,T.: Laboratorní diagnostika, Praha, Galén, 2002