Plný název analytu

BORRELIA BURGDORFERI

PRŮKAZ DNA (krev, moč, likvor, punktát, tkáň)

Název metody pro nálezy

B.burgdorferi (PCR)

Prokazovaný patogen

Borrelia burgdorferi sensu stricto, B. burgdorferi sensu lato

Analytický princip stanovení

Detekce specifické sekvence DNA genu kódujícího protein flagelin metodou “one tube nested” polymerázové řetězové reakce (PCR).

Jednotky

Kvalitativní průkaz DNA B.b. (přítomna x nepřítomna)

Vyšetřovaný biologický materiál

· Typ a množství

1. Nesrážlivá žilní krev s EDTA - 3 ml (jako na krevní obraz)

2. Moč první ranní vzorek – 20-40 ml

3. Liquor – 0.5-1 ml

4. Kloubní punktát - – 0.5-1 ml

5. Tkáňová excize

· manipulace s materiálem

Materiál nutno ihned doručit po odběru do laboratoře, jinak skladovat při 2-8⁰C v lednici.

· poznámka

B.burgdorferi je prokazatelná v krvi 1.-3. týden a v moči 1.-4. týden po infekci.

Dostupnost vyšetření po doručení vzorku do laboratoře

(H=hodina, D=den, T=týden)

1 H

2 H

4 H

1 D

2-3 D

1 T

2-3 T

Referenční hodnoty (RH) (M = muž, F = žena, R = rok, M = měsíc, D = den)

Pohlaví

Věk od

Věk do

Kvalitativní průkaz

Poznámka

F+M

přítomna

nepřítomna

Citlivost metodiky zajišťuje průkaz i 1 jediné přítomné nukleové kyseliny B.burgdorferi v alikvotu objemu 5 ml použitého k průběhu polymerázové řetězové reakce.

Klinická charakteristika

§ Symptomatologicky byla popsána epidemická artritida Allenem Steerem poprvé v roce 1975 v Lyme ve státě Connecticut.

§ V roce 1981-82 se našla i původce Lymeské borreliózy. Izoloval ho Burgdorferi ze střev klíštěte. Pozoroval, že tyto spirochéty reagovali se sérem pacientů s Lymeskou chorobou. Následně etiologický agens byl pojmenován po jeho objevitelovi. Od této doby byla k symptomům přirazena kardiální a neurologická manifestace a další již popsané klinické jednotky jako acrodermatitis chronica atrophicans, kutánní erythema migrans a Garin-Bujadoux-Bannwarth syndrom.

§ V poslední době se zmiňuje o přímých souvislostech mezi B. burgdorferi infekcí a Shulman syndromem, dále granuloma annulare některé formy morphea a lichen sclerosus et atrophicus.

U Lymeské choroby jsou popsány tři stádia.

§ V prvním stádiu se objevují únava, zimnice teplota, bolesti hlavy, svalů a kloubů, lymfatické uzliny otékají a v 60 – 80% může vzniknout erythema migrans.

§ Do druhého stádia může přecházet choroba po několika týdnech ale i měsících od napadení infikovaným klíštětem. Toto stádium může být doprovázeno bolestí nohou a rukou, abnormálním bušením srdce, meningitidou, paralýzou faciálních svalů a vznikem sekundárních annulárních kožních lézií.

§ Třetí – pozdní stádium (chronická fáze) se objeví za několik měsíců, ale i roků po infekci, kdy nebyla aplikována žádná antibiotická léčba. Vyznačuje se především chronickou lymeskou artritidou, chronickou bolestí svalů, poškozením nervového sytému a kožními změnami.

Biologická charakteristika

§ Borrelia burgdorferi, původce Lymeské borreliózy, patří mezi spirochety, která jsou vysoce specializovaná skupina pohyblivých gramnegativních baktérií se strukturou tenké a úzce svinuté spirály. Jejich délka se pohybuje mezi 10 a 50 mm a šířka od 0.1 do 0.5 mm. Pohybují se rychlým rotačním pohybem, často spojeným ohýbáním nebo vlnivým pohybem podél šroubovice. U všech spirochet probíhá dělení v rozmezí 12-24 hodin.

§ Primárním hostitelem B. burgdorferi jsou klíšťata. V USA na Východě a Středozápadě Ixodes damini, na Dalekém západě Ixodes pacificus a v Evropě Ixodes ricinus.

Molekulární genetika

§ V roce 1997 byla publikována DNA sekvence B. burgdorferi kmen B31, která obsahuje lineární chromosom o délce 910.725 bp. Na chromosomu je lokalizováno 853 genů, kódující proteiny pro DNA replikaci, transkripci, translaci, solute transport solí a pro energetický metabolizmus. Chromosom B. burgdorferi neobsahuje geny pro celulární biosyntetické reakce.

§ B. burgdorferi kmen B31obsahuje 9 lineárních a 12 cirkulárních plazmidů o délce přesahující 533.000 bp. U většiny více než 430 genů, lokalizovaných na plazmidech není jasná jejich biologická signifikance. Proteiny tvořící vnější mebránu jsou kódované geny, které jsou lokalizovány na lineárních plazmidech. Tyto extrachromosomální geny determinují antigenovou identitu těchto mikroorganizmů a pravděpodobně pomáhají při adaptaci a přežití v klíšťatech a různých savčích hostitelích.

§ Na základě DNA reasociace a vzoru Mse I restrikční analýzy intergenové mezery 5S-23S rRNA, Borrelia burgdorferi sensu lato je možné členit aspoň na deset různých druhů: Borrelia burgdorferi sensu stricto, B. garinii, B. afzelii, B. japonica, B. valaisiana, B. lusitaniae, B. andersonii, B. tanuki, B. turdi a skupina DN127. Z tohoto souboru v Evropě byly nalezeny jenom Borrelia burgdorferi sensu stricto, B. garinii, B. afzelii, B. valaisiana a B. lusitaniae. V Severní Americe byly identifikovány B. burgdorferi sensu stricto, B. andersonii a skupina DN127. Borrelia japonica, B. tanuki a B. turdi jsou lokalizované jenom v Japonsku. Ne všechny kmeny z uvedených druhů nebo genomických skupin jsou patogenní pro lidi.

§ Do dnešní doby byly jenom Borrelia burgdorferi sensu stricto, B. garinii, B. afzelii a skupina DN127 vykultivovány od pacientů s Lymeskou chorobou.