|
Plný název analytu |
b-2 MIKROGLOBULIN (sérum) |
|||||||||||||
|
Název metody pro nálezy |
S-b-2 Mikroglobulin |
|||||||||||||
|
Synonymum názvu analytu |
b2M, B2M |
|||||||||||||
|
Analytický princip stanovení |
Chemiluminiscenční
imunoanalýza (DPC) |
|||||||||||||
|
Jednotky |
mg/l |
|||||||||||||
|
Vyšetřovaný biologický materiál |
Sérum |
|||||||||||||
|
·
odebírá se |
Krev |
|||||||||||||
|
·
druh odběru |
Srážlivá
venózní krev |
|||||||||||||
|
·
odebírané množství (ml) |
3 |
|||||||||||||
|
·
manipulace s materiálem |
|
|||||||||||||
|
·
poznámka |
§
Pacient nemusí být nalačno. § Stabilita B2M je 1 hodina při 20-250C, 3 dny při 4-80C,
6 měsíců při -200C,
neomezená pří -700C. |
|||||||||||||
|
Dostupnost vyšetření po doručení vzorku do laboratoře (H=hodina, D=den, T=týden) |
1 H |
2 H |
4 H |
1 D |
2-3 D |
1 T |
2-3 T |
|||||||
|
Referenční hodnoty (RH) (M = muž, F = žena, R = rok, M = měsíc, D
= den) |
||||||||||||||
|
Pohlaví |
Věk od |
|
Věk do |
|
Dolní RH |
Horní RH |
Poznámka |
|||||||
|
F+M |
0 |
R |
60 |
R |
1.0 |
2.6 |
|
|||||||
|
F+M |
60 |
R |
99 |
R |
1.0 |
3.0 |
||||||||
Diferenciální
diagnostika zvýšených hodnot
Zvýšené hladiny
při normální glomerulární filtraci znamenají zvýšenou produkci B2M
§
Lymfoproliferativní onemocnění
§
Mnohočetný
myelom
§
Chronická
lymfatická leukémie b-buněk
§
M.Hodgkin
§
non-Hodgkinův
lymfom
§
Systémová
onemocnění - SLE, revmatoidní artritis, Sjögrenův syndrom
§
M.Crohn
§
Některá
virová onemocnění – CMV, infekční mononukleóza, hepatitis C
§
Pacienti
v chronickém dialyzačním programu
§
Známka
rejekce po transplantaci ledvin
§
Amyloidóza
Poznámka:
§ Beta-2 Mikroglobulin byl poprvé izolován v roce
1968 v moči pacientů s M.Wilson a s otravou kadmiem. Jeho funkce není
zatím známá, pravděpodobně se účastní kontroly exprese a biosyntézy antigenů na
buněčném povrchu.
§
Pro jeho
nízkou molekulární hmotnost (11.8 kDa) je 95% volného B2M rychle eliminováno
glomerulární filtrací. Buňky proximálních tubulů pak 99.9% profiltrovaného
množství zpětně endocytózou resorbují s následnou degradací až na
jednotlivé AK.
§ Normální exkrece močí je méně než 370 mg za 24 hodin. Vyšší hodnoty v moči jsou známky
tubulární dysfunkce.
Literatura
§
Zima T. Laboratorní
diagnostika. Praha: Galén, 2002
§
Tietz N.W. Clinical
Guide to Laboratory Tests. Philadelphia: Saunders. 1995
§
Wallach J. Interpretation
of Diagnostic Tests. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins, 2000