Plný název analytu

AMFETAMINY (moč)

Název metody pro nálezy

U-Amfetaminy

Analytický princip stanovení

Imunochemická inhibice záchytu mikročástic

Prokazované návykové látky

d-Amphetamin, Phentemin

Jednotky

Průkaz  (cut-off 1000 ng/ml)

Vyšetřovaný biologický materiál

Moč

·       odebírá se

Moč

·       druh odběru

Jednorázový (vhodná kontrola druhou osobou)

·       odebírané množství (ml)

10

·       manipulace s materiálem

Při odběru nutno zamezit možnosti záměny vzorku vyšetřovanou osobou, z tohoto důvodu není vhodný transport vzorku do laboratoře prostřednictvím vyšetřované osoby !!!

·       poznámka

 

Dostupnost vyšetření po doručení vzorku do laboratoře

(H=hodina, D=den, T=týden, Statim)

1 H

2 H

4 H

1 D

2-3 D

1 T

2-3 T

 

Amfetamin je pojmenování pro racemickou směs opticky aktivních sloučenin fenylizopropylaminu. Náhradou vodíku aminové skupiny metylovou skupinou vzniká metamfetamin, sloučenina s vyšším stimulačním potenciálem a vyšším rizikem vzniku závislosti. Další substitucí na fenylovém jádře amfetaminové molekuly vznikají halucinogenní deriváty. Amfetaminy jsou chemicky a farmakologicky příbuzné endogenním katecholaminům epinefrinu a norepinefrinu.

 

Deriváty amfetaminu: metamfetamin, fentermin, fenmetrazin, fenfluramin, metylfenidát, efedrin

Halucinogenní amfetaminy“: meskalin, MDA (metylendioxyamfetamin), MDMA (metylendioxymetamfetamin – ecstasy, extáze)

 

Farmakokinetika

Jsou užívány nejčastěji perorálně, intravenózně, nazálně a inhalačně (pyrolýza – kouření). Po inhalačním a i.v.podáním je rychlý nástup účinků s dobou trvání 12-24 hodin. Eliminace se děje jaterní biotransformací a renální filtrací se závislostí na typu látky a pH moči. Eliminační poločas je asi 10 hodin v kyselé moči, je 2x až 3x prodloužen při pH moči nad 7,5.

 

Klinický obraz otravy

Amfetaminy zvyšují bdělost a potlačují chuť k jídlu stimulací CNS, vyvolávají pocit zvýšené energie, sebedůvěry, spokojenosti a euforie. Většina intoxikací probíhá za mírných příznaků. Závažné formy ohrožují pacienta na životě a vyskytují se u nich: hyperpyrexie, křeče, laryngospasmus provázený inspiračním stridorem, hemodynamicky významné dysrytmie, bezvědomí, rabdomyolýza, renální selhání, jaterní dysfunkce a koagulopatie. Smrt byla popsána již po 1,5 mg/kg metamfetaminu a po jedné tabletě ecstasy.

§   Kardiovaskulární systém: hypertenze a tachykardie (sympatomimetický účinek), hypotenze až kardiovaskulární selhání, supraventrikulární tachykardie, prodloužení QT intervalu s rizikem komorové tachykardie, IM, komorové fibrilace nebo asystolie, aortální disekce.

§   Dýchání: Častá je tachypnoe, plicní edém a ARDS u těžkých intoxikací. Plicní hypertenze u chronického abúzu.

§   GIT: Zvracení, průjem, žaludeční křeče, anorexie, ischemická kolitis, poškození jater (akutní toxická hepatitis až fulminantní jaterní selhání).

§   Neurologické a psychiatrické příznaky: Neklid, anxiozita nebo agitovanost, zmatenost, delirantní stavy, halucinace, bolesti hlavy, nespavost, nystagmus, chorea, dystonie, fascikulace, svalová rigidita, tiky a tremor. U těžkých intoxikací křeče a bezvědomí, někdy intracerebrální ischemie a krvácení.

§   Hypertermie: Obdoba maligní hypertermie s teplotami tělesného jádra 40-43OC.

§   Rabdomyolýza s poškozením ledvin a hyperkalemií

§   Akutní renální selhání většinou jako důsledek rabdomyolýzy.

§   DIC